To byla c. k. trafika (M. Macková)

Autor: Mgr. Tomáš Kavka <clovek.ff.cuni.cz/showpage.php?name=kavka_medailon>, Téma: ANOTACE, Vydáno dne: 25. 10. 2010

MACKOVÁ, Marie, To byla c. k. trafika. 1. vydání. Praha : Edice Dějiny a současnost, Nakladatelství lidových novin, 2010, 157s. ISBN 978-80-7422-019-7

Problematice různých odvětví průmyslu se v historiografii věnují především hospodářské dějiny. O průmyslu tabákovém, jeho zakotvování v evropské kultuře a posléze vzniku významného konzumního odvětví v českém kontextu, však doposud mlčeli. Nejspíš to bylo dáno tím, že již od počátků průmyslové revoluce, kde se většina prací věnující se modernímu průmyslu začíná, byl v režii státu, a tudíž nebyl výhodným podnikatelským artiklem, na kterém by se mohla vypracovat některá z exemplárních podnikatelských dynastií. O to více však tabák jako státem kontrolovaný produkt zasahoval lidskou každodenní zkušenost, jelikož jeho prodejny – tabákové trafiky, byly všudypřítomné a živily tisíce lidí. Ty tak můžeme vedle úřednické byrokracie chápat jako pionýry státem poskytovaného zaměstnání.

Přiblížit fenomén tabáku na rakouské monarchii nabízí prostřednictvím jeho trafikového prodeje v době dlouhého 19. století ve své publikaci pardubická historička Marie Macková - autorka doposavad se zaměřující hlavně na téma c. k. úředníků a tíhnoucí především ke kulturním dějinám, ač se již jednou problému dotkla v publikaci o tabákové továrně v Lanškrouně.[1] Kniha je proto také více než ekonomickým rozborem průmyslového odvětví, obrazem dopadu této průmyslové rostliny na fungování své doby. Tabák a jeho výrobky se totiž v čase formující se konzumní společnosti stával více a více oblíbeným, sortiment jeho produktů se rozšiřoval, trafika byla každému dostupná a trafikant všem známý…

Kapitoly publikace jsou rozděleny tematicky. Po vstupní o uchycení se tabáku mezi významnými spotřebními plodinami evropské společnosti a podchycení obchodu s ním rakouským státním monopolem za vlády Josefa II. (1784), knížka nabízí exkurz do zákulisí procesu přípravy tabákových produktů pro koncového zákazníka, fakticky od místa a způsobu pěstování přes tovární zpracování až po praktiky státní distribuce. Ta končila v c. k. trafikách, o jejichž podobách také hovoří nejobsáhlejší kapitola díla. Dále kniha představuje několik typů trafikantů a jejich rutinní život, zabývá se sortimentem trafik a jeho proměnami v průběhu sledované doby, aby se nakonec autorka pokusila nakouknout do vnímání trafiky a hlavně tabáku jeho příznivci i odpůrci v kapitole Konzumenti.

Macková začínala svoji vědeckou kariéru jako archivářka a i na této knize se ukazuje, že má o obsahu českých archivů velký přehled. Vedle různých druhů nařízení a patentů, které doplňují i vizuální podobu publikace, využívá materiály z fondů konkrétních tabákových továren nebo dobových regionálních periodik. Prokazuje i slušnou znalost cizojazyčné, především německé literatury, která práci teoreticky podporuje. V poslední části knihy tvrdí, že co byla trafika tehdy, si dnes žije svým vlastním životem a je velice těžko pochopitelné, patří spíše do oblasti mýtů a legend. Zůstalo z ní snad jen to, že i v dnešním významu se slovo pojí s dosti nezdravím prostředím.


Tento výstup vznikl v rámci projektu číslo 261105/2010 řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prostředků specifického vysokoškolského výzkumu v roce 2010.


[1] MACKOVÁ Marie, Tabáková továrně v Lanškrouně jako součást státní tabákové režie, Lanškroun 2007.