Penzion StrmilovChata v České KanaděPenzion v KunžakuUbytování větších skupinRybařeníChata u rybníkaChata Jižní ČechyChataStrmilovUbytování ve StrmilověChata u KomorníkaUbytování Česká KanadaPenzion v Jižních Čechách
ČLOVĚK je odborný elektronický časopis, vydávaný Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Je orientován na mladé a začínající badatele, zvláště na studenty doktorského studia. Snaží se přitom dát konkrétní obsah pojmu interdisciplinarita – jak obsahem studií, článků a recenzí, tak obsahem rozhovorů. Přejeme inspirativní čtení.


Posudek studie Jakuba Charváta Re/konstrukce volebních systémů v procesu postkomunistické demokratické tranzice : obecný rámec pro analýzu III. vlny volebních reforem v Polsku, Maďarsku a Československu, 1989–1990.

PhDr. Petr Just, Ph.D.

Metropolitní univerzita Praha; Fakulta sociálních věd UK


Zpět


Recenzovaná práce zasvěcuje čtenáře do problematiky volebních reforem v postkomunistických zemích střední Evropy v letech 19891990. Na volební reformy přitom nahlíží jako na nástroje či prostředky přechodu k demokracii. Autor vychází z teze, že „bez svobodných a soutěživých voleb nelze uvažovat o demokracii“ a že „zavedení soutěživých voleb představovalo nezbytný krok, měl-li být účinně ustaven demokratický režim.“ Text analyzuje předpoklady pro nastavení parametrů nových volebních systémů v Československu, Maďarsku a Polsku, faktory, které tento proces ovlivňovaly, a výslednou podobu volebního systému aplikovaného pro první volby po pádu komunismu. Autor ale zároveň upozorňuje, že význam takovýchto voleb nesmí být ani přeceňován, a to zejména vzhledem k povaze jednotlivých aktérů demokratizačního procesu a charakteru demokratizačních kroků. 

Text je uvozen obecným exkurzem do problematiky významu zakladatelských voleb, v němž se autor snaží představit hlavní přístupy, a to vše v rámci zasazení do širšího rámce tranzitologických teorií. Následuje rozbor situací, za nichž docházelo k jednáním o nových pravidlech volební soutěže (otázka kulatých stolů a participace představitelů jak odstupující komunistické elity, tak zformovaných opozičních struktur). Třetí kapitola se pak věnuje hlavním proměnným, které tvorbu volebních zákonů ovlivňovaly, a to jak vnitřním (zejména vlastní aktéři), tak vnějším (zejména historický faktor). V následující kapitole se autor pozastavuje nad tím, proč nebyl v žádné ze zemí využit systém jednoho přenosného hlasu, který by zaručil jednak žádanou proporcionalitu výsledku, kombinovanou ale s větší personalizací volby a odsunutím stranických kandidátních listin do pozadí. 

Autor dochází k závěru, že proces re/konstrukcí volebních systémů ve sledovaném regionu vykazoval „specifický průběh, kvalitativně odlišný od procesů volebních reforem v ustavených demokratických systémech,“ a to i vzhledem k „slabé institucionalizaci politických stran, vysoké úrovni nejistoty ohledně reálné politické síly jednotlivých aktérů a budoucích volebních výsledků a společné akceptace, že by nový volební systém měl být demokratický.“ 

Vlastní zpracování textu je na kvalitní a fundované úrovni, bez obsahových chyb či nepřesností. S autorem bych polemizoval snad jen v tom, že v Československu volební zákon z roku 1954 řešil situaci, co by se dělo, kdyby kandidát v nějakém volebním obvodě nezískal absolutní většinu odevzdaných platných hlasů (§ 47 zákona č. 27/1954 ze dne 26. května 1954, o volbách do Národního shromáždění). 

Autorovi se podařilo zpracovat téma za použití velkého množství relevantních zdrojů, domácích i zahraničních. V textu autor odkazuje na zdroje svých informací standardním a uspokojivým způsobem. Práce obsahuje rovněž bohatý poznámkový aparát. Text je psán srozumitelným jazykem s využitím terminologie odpovídající vědeckým pojednáním z oboru. Jednoznačně jej doporučuji k publikování. 

V Praze dne 5. června 2011


Všechny zveřejněné texty podléhají autorskému zákonu a je ze zákona zakázáno je publikovat bez svolení jejich autora.