Penzion StrmilovChata v České KanaděPenzion v KunžakuUbytování větších skupinRybařeníChata u rybníkaChata Jižní ČechyChataStrmilovUbytování ve StrmilověChata u KomorníkaUbytování Česká KanadaPenzion v Jižních Čechách
ČLOVĚK je odborný elektronický časopis, vydávaný Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Je orientován na mladé a začínající badatele, zvláště na studenty doktorského studia. Snaží se přitom dát konkrétní obsah pojmu interdisciplinarita – jak obsahem studií, článků a recenzí, tak obsahem rozhovorů. Přejeme inspirativní čtení.


Posudek článku Vladimíra Hanáčka Perspektivy křesťanské politiky v ČR – fragmentace či jednota?

PhDr. Petr Just, Ph.D.

Metropolitní univerzita Praha; Fakulta sociálních věd UK


Zpět


Recenzovaná práce zasvěcuje čtenáře do problematiky, která v českém politologickém prostředí nepatří mezi nějak frekventovaně zkoumané a zpracovávané. Otázky politického katolicismu či křesťanských prvků ve stranicko-politických strukturách byly doposud předmětem spíše okrajového zájmu v české politologii. Už z tohoto pohledu je nutno počin autora vyzdvihnout. Autor si stanovil cíl „pokusit se zohlednit některé dílčí, leč dlouhodobé souvislosti vývoje a vnitřní podoby českého politického katolicismu, jak se vyvíjel od počátků masového politického stranictví v českých zemích na sklonku 19. století, a postihnout několik aspektů dané problematiky, které se mohou stát vhodných interpretačním nástrojem pro pochopení výše uvedených procesů a současného stavu.“ V návaznosti na výše zmíněný problém si následně stanovil cíl „vytyčit několik tezí o perspektivách budoucího vývoje křesťanské politiky v České republice.“ Již zkraje posudku je nutno konstatovat, že se autorovi podařilo stanovený cíl práce naplnit. 

Text je uvozen teoretickým exkurzem, v němž se autor snaží představit hlavní přístupy k identifikaci křesťanských politických stran. Upozorňuje přitom na nejednoznačnou a do jisté míry problematickou klasifikaci křesťanských stran, která činí problematickým zkoumání křesťanských stran i v relativně etablované západní Evropě, natož v prostředí zemí střední a východní Evropy. Na tento teoretický úvod navazuje přehled vývoje křesťanských politických stran na území českých zemí od 19. století do současnosti. Autor prokazuje dobré faktografické znalosti vztahující se nejenom k vývoji politických stran, ale velmi fundovaně je dokáže zasadit i do širšího kontextu politického vývoje.

Stěžejním tématem textu je ve 3. kapitole analyzovaná dualita křesťanských stran po roce 2009, kdy se z části představitelů KDU-ČSL konstituovala nová strana TOP 09. Té se – na rozdíl od KDU-ČSL – následně podařilo ve sněmovních volbách v roce 2010 dostat do parlamentu, dokonce v pozici třetí nejsilnější strany. Autor analyzuje výsledky sněmovních voleb a porovnává míru regionální podpory KDU-ČSL a TOP 09 ve volbách, stejně jako rozdíly v podpoře KDU-ČSL v jednotlivých regionech ve srovnání s rokem 2006. Dochází přitom k závěru, že voličská základna nové strany TOP 09 „vysoce překračuje rámec někdejšího lidoveckého elektorátu“. Autor vyvozuje závěr, že hlavním důvodem neúspěchu KDU-ČSL ve volbách byl neúspěch v českých krajích, kde naopak výrazně bodovala TOP 09. Ani relativně stabilní podpora v moravských krajích však při celorepublikovém zohledňování 5% hranice nestačí na to, aby strana postoupila do skrutinia. Analýza se následně soustředí na personální a programovou stránku fungování právě TOP 09 coby nováčka českého stranického systému.

V závěru autor odpovídá na otázky, které si položil v úvodu textu. KDU-ČSL se rokem 2010 stala podle autora již pouze moravským regionálním subjektem. Naopak TOP 09 se podařilo zakotvit v konzervativně-liberálním prostoru a strana zdůrazňuje křesťanství jako jeden ze svých identifikátorů. Lidovci však již podle něj nedisponují voličským zázemím nutným pro vstup do Poslanecké sněmovny. Autor dokonce navrhuje strategii, kterou by KDU-ČSL měla zvolit, pokud se chce vrátit mezi relevantní strany. Za nejvhodnější považuje přiblížení se k některé ze stran dnešní vládní koalice. Tam by sice nejpřirozenějším partnerem byla TOP 09, autor ale vidí problém v přetrvávající osobní animozitě mezi představiteli obou stran.

Autorovi se podařilo zpracovat téma za použití relevantních zdrojů. Jednak využil těch několik málo zdrojů zpracovaných v českém prostředí přímo k tématu politického katolicismu. Jinak ale musel vycházet buďto ze zdrojů cizojazyčných nebo ze zdrojů zabývajících se politikou a politickými stranami v širším pojetí. To však autora neodvedlo od zbytečného odklánění se od tématu či od hlavní linie své práce. V textu autor odkazuje na zdroje svých informací standardním způsobem. Určité nedostatky vykazuje jen odkazování na elektronické zdroje. I ty by měly obsahovat nejen plnou HTML adresu, ale pro účely závěrečného seznamu literatury také autora a název článku, jméno zdrojového dokumentu, v případě odkazu v textu pak datum navštívení stránky nebo ověření informací.

Text je psán srozumitelným jazykem s využitím terminologie odpovídající vědeckým pojednáním z oboru. Vzhledem k tomu, že se článek zabývá i novým subjektem na české stranicko-politické scéně (TOP 09), který prozatím neprošel detailnějším politologickým rozborem, je předkládaný text přínosem a může se stát východiskem pro další zkoumání této strany do budoucna. Text proto jednoznačně doporučuji k publikování.

V Praze dne 27. února 2011


Všechny zveřejněné texty podléhají autorskému zákonu a je ze zákona zakázáno je publikovat bez svolení jejich autora.