Penzion StrmilovChata v České KanaděPenzion v KunžakuUbytování větších skupinRybařeníChata u rybníkaChata Jižní ČechyChataStrmilovUbytování ve StrmilověChata u KomorníkaUbytování Česká KanadaPenzion v Jižních Čechách
ČLOVĚK je odborný elektronický časopis, vydávaný Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Je orientován na mladé a začínající badatele, zvláště na studenty doktorského studia. Snaží se přitom dát konkrétní obsah pojmu interdisciplinarita – jak obsahem studií, článků a recenzí, tak obsahem rozhovorů. Přejeme inspirativní čtení.


Posudek článku Evy Kubátové Stereotypizace nizozemské kolonizace v románech Madelon Lulofsové: analýza barev aplikovaných na účastníky kolonizačního procesu

Mgr. Zuzana Vaidová

Katedra nederlandistiky FF UPOL


Zpět


Článek se zabývá tématy souvisejícími s kolonizací mimoevropských končin. Jako hlavní téma zvolila autorka problematiku aplikace barev na účastníky kolonizačního procesu v románech Madelon Lulofsové. Téma je rozvíjeno na pozadí pěstování kaučukuv osidlovaných oblastech, ve spojení s romány pak zejména v Indonésii kolonizované Nizozemci. Na téma je nahlíženo v dobře provázaných interdisciplinárních souvislostechhistorických, ekonomicko-společenských a literárních.

V první části článku Kubátová stručně osvětluje historii pěstování kaučuku především ve vztahu ke světové hospodářské situaci, dotýká se vlivu Velké hospodářské krize na produkcia export komodity a zaobírá se nizozemskou expanzí na mimoevropská území, zejména jejímipočátky v kontextu koloniálního úsilí dalších národů. Můstkem mezi úvodní částí popisující historicko-společenské pozadí a druhou spíše literární je pasáž věnovaná prozaičce Madelon Lulofsové. Jedná se o medailonek spisovatelky, autorka se zde ale také dotýká okolností vzniku románů Guma klesá a Kuli, z nichž v článku vychází. Popisuje jejich rozdílné přijetív Nizozemsku a Nizozemské Indii a uvádí některé charakteristické rysy analyzovaných textů. Druhá polovina recenzovaného článku je věnována románům samotným, má charakter literární analýzy. Autorka v ní přibližuje vybraná díla, naznačuje jejich děj, představuje hlavní témata a motivy, vyznačuje společné a rozdílné rysy románů a upozorňuje na reflexi neliterárních aspektů v daných textech. V poslední části článku se pak konečně na řadu dostává avizovaná analýza barev aplikovaných na účastníky kolonizačního procesu.

Popis kladných a záporných stránek textu:Název článku odpovídá jeho obsahu, nicméně vzbuzuje očekávání, že autorka bude věnovat uvedenému rozboru barev větší pozornost, zabývá se jím teprve v části napsané před závěrem. Přestože se domnívám, že analýze aplikovaných barev mohlo být dáno více prostoru, je tato pasáž („Kvantitativní analýza využití barev“) poměrně přesvědčivá jak svou obsahovou, tak formální stránkou.

Struktura textu jako celku je přehledná, části na sebe logicky navazují. Odkazy k odborné literatuře jsou kompletní a funkční.

První část textu, kterou můžeme považovat za vhled do historicko-společenské problematiky,je poměrně dobře zpracovaná, autorka se k věcem vyjadřuje jasně a výstižně. Jen na třechmístech podává dle mého názoru nadbytečné vysvětlení termínů, jež jsou všeobecně známé: „Velká hospodářská krize“, „kurděje“ a „El Dorado“.

Druhá část textu, literární analýza, je méně zvládnutá. Slabinou je jazyk. Formulování myšlenek je místy krkolomné, časté jsou gramatické chyby, nevhodné užití některých výrazů jak z hlediska gramatického, tak sémantického. Objevují se chyby v použití pádů a další.Slabší stránkou je i užití některých literárněvědných termínů. Autorce doporučuji doplnit náležité popisky ke grafům.

Závěrečné zhodnocení textu:V autorčin prospěch hovoří samotná volba tématu, které je dosud neotřelé a nabízí podněty pro další bádání – předkládaný text má potenciál být přínosným jak pro literární badatele, tak pro ty, kdo se zabývají problematikou koloniálních systémů. Článek je informačně obohacující, zejména vezmeme-li v úvahu rozmanitost čtenářského publika, kterému je časopis určen, autorka v něm dosáhla vytyčených cílů, tedy prokázala barevnou stereotypizaci jednotlivých segmentů obyvatel v románech a vysledovala proměny těch, kdo se v nich podíleli na kolonizaci.

Text k publikaci doporučuji, autorce ale zároveň doporučuji, aby vzala v úvahu výše uvedené připomínky a provedla revizi především druhé části textu.


Všechny zveřejněné texty podléhají autorskému zákonu a je ze zákona zakázáno je publikovat bez svolení jejich autora.