Penzion StrmilovChata v České KanaděPenzion v KunžakuUbytování větších skupinRybařeníChata u rybníkaChata Jižní ČechyChataStrmilovUbytování ve StrmilověChata u KomorníkaUbytování Česká KanadaPenzion v Jižních Čechách
ČLOVĚK je odborný elektronický časopis, vydávaný Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Je orientován na mladé a začínající badatele, zvláště na studenty doktorského studia. Snaží se přitom dát konkrétní obsah pojmu interdisciplinarita – jak obsahem studií, článků a recenzí, tak obsahem rozhovorů. Přejeme inspirativní čtení.


Posudek článku Sandry Satrapové Huitoto murui a bora, amazonské ohrožené jazyky, v sociolingvistické perspektivě

Doc. Mgr. Lic. Lenka Zajícová, Ph.D.

Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci


Zpět


Text se zabývá současnou jazykovou situací komunit Huitoto  Murui a Bora v peruánské Amazonii s důrazem na sociolingvistické aspekty.

Text vychází z vlastního výzkumu v terénu a je plný cenných informací z první ruky. Odkazuje na relevantní literaturu v oboru a je psán čtivým stylem. Text hodnotím veskrze kladně, protože však v posudku není prostor na chválu, přejdu rovnou k připomínkám, které jsou většinou méně podstatného rázu, nicméně úprava v jejich duchu přispěje ke zkvalitnění článku.

V některých případech není odkazování na zdroje přesné, resp. umísťování odkazů na poznámky pod čarou působí dosti nahodile. Např. v pozn. 2 po textu „Ohrožené jazyky se jako celosvětový fenomén dostávají do povědomí širšího okruhu lingvistů až v devadesátých letech minulého století. Od té doby vznikají na toto téma obecné studie“ by čtenář očekával, že najde odkaz na publikace, zabývající se obecně problematikou ohrožených jazyků či jazykovou smrtí (kterých je opravdu celá řada, stručný přehled může autorka nalézt např. v níže uvedených studiích).[1] Nicméně v pozn. 2 se nacházejí odkazy na několik příruček o amazonských jazycích a Campbellovu historickou lingvistiku indiánských jazyků.

Podobně v pozn. 9, která následuje po textu „Vzhledem k omezenému rozsahu následujícího textu se zaměřuji především na oblast jazykového chování“, by čtenář očekával odkaz na autory, kteří se teoreticky zabývali jazykovým chováním, a ne na vysoce specializovaný Sassův článek “Theory of language death”. Tento odkaz by spíše patřil až za pojem mezigenerační přenos jazyků, protože tomu se Sasse skutečně věnuje, případně až za celou větu. Mimochodem, tento článek vyšel v Brenzingerově knize, která nese název Language death: Factual and theoretical exploration with special reference to East Africa, a ne Lexical retention in language shift (to je název příspěvku, který Brenzinger v této knize též publikoval) (tak v pozn. 9 a v bibliografii).

V pozn. 30 se uvádí “Tento termín používají mluvčí jazyka bora v případě, že se ztotožňují se svým klanem.”, nicméně tato pozn. odkazuje pouze k českému slovu kmenů, takže by bylo vhodné doplnit španělský originál (jako se vyskytuje v jiných případech).  

Věta v pozn. 37 „Vzhledem k tomu, že více jak 75 % migrantů žije bez partnera a 80 % párů je smíšených, vychází výsledky v oblasti jazykových kompetencí ve prospěch domorodých jazyků na rozdíl od přenosu jazyka, kde se rodiče logicky v rámci společné komunikace rozhodnou pro španělštinu“ není příliš jasná, doporučuji přeformulovat (možná i celý text poznámky).

Co to je sebe-hodnota (s. 15)? Česky se říká sebeúcta, ale má tohle autorka na mysli? V každém případě doporučuji nalézt vhodnější (existující) český ekvivalent.

Přestože článek v redakci čeká jazyková a typografická korektura, doporučuji, aby některé chyby opravila již autorka:

Amazonian se píše s velkým písmenem (s. 2).

Předložka poblíž se pojí s 2. pádem, tedy poblíž administrativního centra Pebas, ne administrativnímu centru (s. 6).

Píše se Spojené státy, ne Spojené Státy (s. 7, pozn. 13).

Mluvčí je muž. (příp. ž.) r., ne stř., proto 2. p. pl. je mluvčích, ne mluvčí (s. 9).

Žáci byli (ne byly) trestáni (s. 11).

Bilingvní, ne biligvní (s. 11).

Slovo indián se v češtině od r. 1993 píše s malým písmenem, protože se jedná o příslušníka antropologické skupiny (jako běloch, černoch), ne národa (s. 12–13).

Na začátek druhé části souvětí „Ačkoli 72 % spatřuje ve znalosti nativních jazyků výhody, necelá polovina je schopna určit jaké.“ doporučuji doplnit slovo jen apod. (s. 13).

Ve větě „Větší procento, celkem 86 %, si uvědomuje výhody skýtané španělštinou jako je snadná komunikace s ostatními (především vrstevníky) a to jak v osadě, tak i ve městech.“ doporučuji doplnit čárky před jako je a a to (s. 13).

Naopak doporučuji odstranit čárku před atd. (s. 14.).

Ad bibliografie a poznámkový aparát:

- knihy, vydané v Cambridge University Press by jako nakladatele neměly mít pouze University Press;

- u knihy Roberta Franca chybí nakladatel;

- název článku Michaela Krausse a číslo svazku je chybně kurzívou; navíc jinde se číslo svazku uvádí až za rokem a se zkratkou sv., to je třeba sjednotit dle normy časopisu;

- u knihy Leoše Šatavy chybí kurzíva u podtitulu;

- na texty, které byly obhájeny jako diplomové, resp. disertační práce, by se nemělo odkazovat jako na rukopis (viz Vlková Hingarová), nýbrž právě s uvedením, že se jedná o diplomovou, resp. disertační práci.

- a dvě typografické poznámky: místo jednoduchých uvozovek by se neměly používat čárky; užívání tučného písma v textu je nevhodné, to patří do skript, ne do odborného článku.

Doporučuji tento text k publikaci po zapracování výše uvedených připomínek.

Pozn. Text byl k posouzení dodán bez grafů, k těm se tedy nevyjadřuji.

11. 6. 2014, Olomouc


[1] Zajícová, L. (2006): Ekolingvistika vs. důsledky jazykových kontaktů. In Tzv. základní výzkum v lingvistice – desideratum, nebo realis? Ed. Petr Pořízka a Vladimír P. Polách. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 319–324; Zajícová, L. (2007): La decadencia de las lenguas en el siglo XXI. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis: Facultas Philosophica: Philologica 92: Romanica Olomucensia XVIII, s. 355–364, dostupné na http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Philologica_92_Romanica_XVIII.pdf.


Všechny zveřejněné texty podléhají autorskému zákonu a je ze zákona zakázáno je publikovat bez svolení jejich autora.