Penzion StrmilovChata v České KanaděPenzion v KunžakuUbytování větších skupinRybařeníChata u rybníkaChata Jižní ČechyChataStrmilovUbytování ve StrmilověChata u KomorníkaUbytování Česká KanadaPenzion v Jižních Čechách
ČLOVĚK je odborný elektronický časopis, vydávaný Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Je orientován na mladé a začínající badatele, zvláště na studenty doktorského studia. Snaží se přitom dát konkrétní obsah pojmu interdisciplinarita – jak obsahem studií, článků a recenzí, tak obsahem rozhovorů. Přejeme inspirativní čtení.


ROZHOVORY

Rozhovor s doc. PhDr. Jiřím Buriánkem, CSc., vedoucím katedry sociologie FF UK

Vydáno dne 15. 11. 2005 (3848 přečtení)

Jiří Buriánek se narodil r. 1950. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy (obor sociologie – psychologie). Další kvalifikační stupně na stejné fakultě získal r. 1975 (PhDr.), r. 1983 (CSc.) a r. 1993 (habilitace pro obor sociologie.). Pracoval na Studijně metodickém středisku ÚML UK, vedoucím katedry sociologie je od roku 1991. Dvakrát byl předsedou Masarykovy české sociologické společnosti, je členem redakční rady Sociologického časopisu, vědecké rady FF UK, Akademického senátu UK, oborové komise GAČR, akreditační komise MŠMT, předsednictva Rady vědeckých společností a místopředsedou atestační komise SÚ ČAV. Je členem mezinárodních asociací ISA a ESA. Je ženatý, má jednu dceru.

K jeho zájmům patří především sport (basketbal, volejbal, běh na lyžích), zajímá se rovněž o hudbu a film, žádné vyhraněné umělecké záliby však nemá („Umění obecně beru spíše jako obohacení života, než abych z něj učinil předmět každodenní práce nebo dokonce řeholi.“)


1. Vedoucím Katedry sociologie FF UK jste již poměrně dlouho, přesně od roku 1991. V čem jste ji změnil? Co pokládáte za největší úspěchy a neúspěchy svého dosavadního působení ve funkci vedoucího katedry, resp. oborové rady?

V době mého nástupu do funkce již na katedře vznikal perspektivní, věkově i kvalifikačně vyvážený tým lidí na základě personální obměny provedené v roce 1990. Pozice pracoviště v sociologické obci však nebyla úplně dobrá, přežívaly vzpomínky na totalitní praktiky dřívějšího vedení katedry a větší šance se dávaly nově ustavenému pracovišti na FSV. Hlavním úkolem bylo tento resentiment překonat, ostatně ani v rámci fakulty nebyla v těchto počátcích patrná výraznější podpora. Museli jsme tedy prokázat životaschopnost a obstát v konkurenci. To se postupem času podařilo, překonali jsme i občasné pochybnosti zvenčí o tom, zda je dublování pracovišť v rámci UK funkční. Díky úspěchům v získávání grantů jsme mohli vylepšit i materiální podmínky, po letech stagnace se podařilo získat pro práci na katedře několik talentovaných doktorandů. Obhájili jsme akreditace pro všechny stupně studia a jedinou prohrou je ztráta možnosti profesorského řízení na FF UK. Za úspěch považuji také to, že si sociologů lidé na fakultě celkem považují, což se projevilo i tím, že jsme se stali koordinačním pracovištěm jednoho z výzkumných záměrů.

 

2. Do funkce vedoucího Katedry jste byl na nedávné schůzi vybrán i pro příští dva roky. S jakými záměry a cíli další funkční období nastupujete? Co je teď Vaším hlavím úkolem?

Úkolem dne je soustředit se na kvalifikační rozvoj, aby dosažené tituly a hodnosti odpovídaly reálným výkonům a podporovaly hladký průběh akreditací. To samozřejmě nepůjde bez aktivního zapojení do výzkumného záměru, který budeme řešit dalších pět let, a hlavně bez odpovídající publikační činnosti. Mladší kolegové by měli mít co nejlepší podmínky k tomu, aby mohli dosáhnout na hodnosti docentů, rád ale podpořím kvalifikační postup u všech. S ohledem na způsob financování musíme stále ještě rozvíjet nabídku bakalářského studia s důrazem na jeho ekonomickou efektivitu, přitom ale věnovat větší pozornost studiu doktorskému. Strategicky důležitá je například spolupráce se Sociologickým ústavem AV právě v téhle oblasti. 

 

3. Usilujete o nějaké specifické vyprofilování Katedry nebo jste spíše pro její všeobecné zaměření? Jaké změny přinese spojení s Katedrou ekonomie, resp. její zbývající částí?

Základní profilace katedry musí být standardní a pokrývat klíčové obory, s ohledem na uplatnění absolventů na trhu práce považuji za výhodnější širší zaměření studia. Na druhé straně usilujeme o zachování kombinací, o tom svědčí právě integrace ekonomie do učebních programů a lze uvažovat i o užší spolupráci s psychology nebo politology. Ze specializací bychom rádi nabídli zaměření na ekonomickou sociologii a výzkum trhu v navazujícím magisterském studiu.

 

4. V jakém vztahu je Katedra sociologie FF UK k Institutu sociologie a sociální politiky na FSV UK? Jde o dvě katedry téhož zaměření na stejné universitě nebo spatřujete v jejich zaměření či způsobu vedení zásadní rozdíly? Existuje mezi nimi nějaká forma spolupráce¨.

V prvé řadě musím zdůraznit dobré kolegiální vztahy a přímou kooperaci na výzkumném záměru. Rozdíly v zaměření zde přirozeně existují, na FSV je bakalářský program propojen se sociální politikou, navazující programy se štěpí na několik specializací. V oblasti metodologie najedeme u našich kolegů poměrně výraznou polarizaci mezi kvalitativními a kvantitativními metodami. Považujeme za rozumné, aby úzká spolupráce probíhala zejména při organizování výběrových přednášek, které jsme schopni studentům bez problémů uznávat jako splněné atestace.

 

5. V čem vidíte smysl sociologie? Má sociologie jako samostatná věda „právo na život“? Úsilí o vědecký charakter sociologie se ostatně táhne jako nit celými jejími dějinami…

 Důležitější než právo na život je schopnost přežít. V tomto směru sociologie nabízí tolik mutací, že zřejmě nemusíme mít obavu. Jiný smysl nebo poslání bych raději nehledal, sociologie může přece plnit funkce inženýrské i kritické, může nezaujatě mapovat přítomnost i projektovat budoucnost. Důležité je, aby nepodléhala omylům či sebeklamům (J.Keller), aby potvrzovala schopnost reflexivity (U.Beck). K tomu snad lze dodat, že musí úporně usilovat o vědecký status. Musí se vztahovat k praxi, podstupovat každodenní konfrontaci s ní, ale nesmí se jí podbízet.

 

6. Lze nějak postihnout společenský přínos sociologie? Jaký je např. vztah sociologie k aktuálnímu dění? Je či má být sociologie v tomto smyslu „užitou vědou“, má dávat návody pro společenský život? Podle mé zkušenosti si většina laické veřejnosti pod pojmem sociologie téměř nic nevybaví, většinou si ji pletou se sociální prací…

Laici naštěstí nerozumí ani fungování mozku nebo atomové elektrárny, jde jen o to, aby určité disciplíně svými postoji neškodili. Dříve se stávalo, že se laici do odborného diskursu neurvale vměšovali, samozřejmě dnes se dá čekat například ze strany politiků spíše zdvořilá ignorance. Protože mě dlouhá léta aplikovaný výzkum živil, nemám důvod užitečnost sociologie zpochybňovat, občas naše výsledky výzkumu sehrály pozitivní roli. Sociologie vždy může přispět alespoň ke kultivaci terénu.

 

7. V čem spatřujete specifika sociologie ve srovnání s jinými sociálními vědami? Přináší sociologie nějaký zvláštní úhel pohledu? Co pro sociologii znamená interdisciplinarita?

Tvrdím, že sociologii necharakterizuje nějaký zvláštní předmět, ale právě úhel pohledu, způsob kladení otázek. Sociologie ochotně proniká do hájemství jiných věd, pokud tam nachází společenské vztahy, sociální jednání a z něj vznikající sociální systémy. Řadu otázek analyzuje a vysvětluje ve spolupráci s dalšími společenskými vědami: je v tomto směru jejich rovnocenným partnerem, ale nikoli arbitrem nebo „vědou věd“. Sociologie například silně ovlivňuje kriminologii, nikdy ji však plně nekolonializovala – opravdu není proč!

 

8. V čem vidíte hlavní změny stavu sociologie v ČR za uplynulých 15 let? Jak se díváte na současný stav sociologie v ČR (hlavní trendy, perspektivní pole výzkumu)? Jaké místo má a může mít česká sociologie v mezinárodním kontextu?

Česká sociologie se internacionalizovala: zapojení do mezinárodních projektů je uspokojivé, možná dokonce někdy překrývá lokální aktivity a zájmy. Nepříliš rozsáhlá sociologická obec solidně pokrývá základní témata, dle mé zkušenosti nemusíme mít ve srovnání s jinými zeměmi (pomineme-li tradiční velmoci) pocit méněcennosti, pokud jde o teoretickou a metodologickou připravenost. Česká sociologie je silnější ve své složce empirické, ale ani to nepředstavuje něco ve světě neobvyklého. Česká sociologie měla svého předsedu ESA (J.Musil) a může nabídnout několik výrazných osobností, arci nikoli formátu A.Giddense, Z.Baumana, P. Bergera nebo P.Sztompky.

 

9. Jste dlouholetým členem a několikrát jste byl již i předsedou, resp. místopředsedou Masarykovy české sociologické společnosti. V čem shledáváte význam této společnosti v současné době? Jaký je její vztah k jednotlivým institucím (FF UK, AV ČR, …)? Myslíte si, že vědecké společnosti tohoto typu mají ve společnosti stále svůj význam? Jaké druhy seminářů či konferencí tato společnost pořádá?

Sociologickou společnost chápu jako platformu pro komunikaci, pro zprostředkování informací, za určitých okolností může plnit i funkci jakési oborové komory nebo reprezentanta vůči veřejnosti. O jejím významu a možnostech rozvoje proběhlo několik diskusí (např. časopis Sociológia), její udržení v chodu samozřejmě stojí nemalé úsilí, konkurence je dnes obrovská. V posledních letech je vklad naší katedry do činnosti Společnosti značný, svědčí to o snaze nepromarnit přece jen vzácnou příležitost pro setkávání sociologů z různých oblastí působnosti a z různých generací. Činnost probíhá hlavně rámci jednotlivých sekcí, krom toho se konají akce otevřené pro všechny členy, půldenní semináře nebo čas od času větší konference. Jedna taková proběhne počátkem roku 2006 v Brně. Naší snahu je zapojit do práce nejmladší generaci sociologů, členy se samozřejmě mohou stát již studenti oboru, a to za poměrně výhodných podmínek.

 

10. Své vysokoškolského vzdělání jste zahájil na dvouoboru sociologie – politologie, ovšem po zrušení politologie jste absolvoval FF UK na kombinaci sociologie – psychologie. Jaký vztah má podle Vás psychologie k sociologii? Jak se Vy osobně díváte na v sociologii klasický spor mezi sociologismem a pychologismem? Myslíte, že v dnešním – povětšinou multidisciplinárním – chápání vědy má tento spor ještě místo?

Musím se přiznat, že zmíněný - okolnostmi vynucený - přesun jsem uvítal, přece jen mě odrazoval vysoký objem historie. Sociologie se s psychologií dobře snášejí, představují dva komplementární pohledy, ostatně názorně to ukazuje Parsonsova teorie systémů. Oba obory mohou dobře spolupracovat, protože čerpají ze společných zdrojů metodologických, prošly dokonce obdobnými vývojovými peripetiemi. Spor mezi sociologismem a psychologismem se odehrával v určitě době jako spor o výkladový princip v rámci sociologie, v tomto smyslu již dnes není aktuální. Ale také v psychologii se postupně etablovala sociální psychologie a došlo docenění širších souvislostí (existenciální psychologie), takže podmínky pro spolupráci jsou dnes mnohem lepší. Spor je trochu silné slovo, raději bych uvažoval o módní triangulaci.  

 

11. Před prázdninami jste spolu s našimi studenty realizoval výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak Filosofickou fakultu vnímá veřejnost. Nyní již máme k dispozici výsledky, ráda bych se Vás proto zeptala, zda Vás osobně některý ukazatel překvapil a pak také, zda se domníváte, že by se podobnými otázkami měly zabývat i jiné vysoké školy v ČR, zda jim tento typ výzkumu může přinést podstatné informace?

Překvapilo mě příjemně hlavně to, jak ho naši studenti rutinovaně zvládli. Žádné další překvapení výzkum nepřinesl, o postojích a informovanosti veřejnosti jsem si nedělal iluze, snad jen podpora menším oborům je sympatická. Fakulta si zatím nemůže stěžovat na nedostatek zájemců, proto stačí průběžně mapovat situaci, výzkum zde představuje první krok. Jiným fakultám může podobný výzkum přinést určitě více podnětů, zajímavý je též širší kontext Univerzity Karlovy jako celku. Otázka, jak moc nám lidé mají vidět do kuchyně, je tak trochu ambivalentní, ale rozhodně bych veřejnost raději viděl pobývat v reprezentačním salónu, než třeba slídit v prádelně... Pokud bude možno využít výsledků v tomto směru, budu spokojen.


Celý rozhovor | Autor: PhDr. Eva Sanigová | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout rozhovor Zobrazit nebo stáhnout rozhovor v PDF formátu


Všechny zveřejněné texty podléhají autorskému zákonu a je ze zákona zakázáno je publikovat bez svolení jejich autora.