Penzion StrmilovChata v České KanaděPenzion v KunžakuUbytování větších skupinRybařeníChata u rybníkaChata Jižní ČechyChataStrmilovUbytování ve StrmilověChata u KomorníkaUbytování Česká KanadaPenzion v Jižních Čechách
ČLOVĚK je odborný elektronický časopis, vydávaný Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Je orientován na mladé a začínající badatele, zvláště na studenty doktorského studia. Snaží se přitom dát konkrétní obsah pojmu interdisciplinarita – jak obsahem studií, článků a recenzí, tak obsahem rozhovorů. Přejeme inspirativní čtení.


ANOTACE

Anotace ke knize "Filosofie a metodologie vědy.Vývoj, současnost a perspektivy" (B. Fajkus)

Vydáno dne 01. 04. 2006 (3897 přečtení)


Martin Polášek se narodil v r. 1979. Je doktorandem na Ústavu politologie FF UK. Věnuje se jednak vývoji sociálně demokratických stran, jednak teorii a metodologii vědy.


FAJKUS, Břetislav. Filosofie a metodologie vědy. Vývoj, současnost a perspektivy. Praha, 2005, Academia. 1. vydání. 339 stran. ISBN 80-200-1304-0

¨    Soustavných prací věnovaných filosofii a metodologii vědy je v českém prostředí stále relativně málo a přímo z pera českých autorů jich pochází ještě méně. Téma filosofie vědy a vědecké metodologie stojí obecně stranou zájmu, jak starších badatelů, tak studentů. A je tomu tak překvapivě i v oblasti sociálních věd, které by přitom měly být již svým původem k těmto otázkám o poznání citlivější. Pokud je téma vůbec reflektováno, je zpravidla pokládáno za velmi odtažité – jakkoli v posledku jde o problém velmi praktický – a často bývá redukováno na metodologii v nejužším slova smyslu, tedy na soubor formálních náležitostí, kterými se má vědecká práce vyznačovat. Jinými slovy, mnoho studentů a také nemálo starších badatelů pohlíží na metodologii jen jako na určitý „návod k použití“, jako – zůstaneme-li v oblasti sociálních věd – na soubor pravidel pro vzhled normostrany či správné citování. Ontologické či gnoseologické problémy, otázky po smyslu, specifičnosti a limitech vědecké práce, to vše zůstává obvykle stranou, ačkoli i v těch nejjednodušších „návodech k použití“ jsou určité odpovědi na tyto otázky implicitně obsaženy. Každé práci, která ony omezené horizonty překračuje, by měla být věnována pozornost. Kniha doc. Břetislava Fajkuse (1933) takovou prací je.

    Autor vychází z prostředí přírodních věd – pracuje na Katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK – a právě s ohledem na ně své práce píše. A protože prostředí přírodních věd bývá k filosofii vědy, k sociálním vědám a k jiným sociokulturním aktivitám obecně dosti skeptické je třeba zvláště ocenit, že autor přiznává sociálním vědám plnohodnotný status, že pro přírodní vědy hledá v sociálních vědách inspiraci a že spolupráci přírodních a sociálních věd pokládá za jeden z nejzávažnějších úkolů vědy do budoucna.

    Obecně je pak možno říci, že autor se nebrání hodnotovým soudů, nezastírá, že má svůj názor. Je ochoten naslouchat hlasům z mnoha stran a promýšlet nejrůznější podněty, neopouští však přesvědčení o vědě jako specifické formě činnosti, jíž žádná jiná sociokulturní činnost nahradit nemůže a přidržuje se názoru, že pro budoucnost je vědecké poznání, ať už jakkoli relativní, nenahraditelné.

    Práce je rozdělena do tří větších částí a jednotlivé části do kapitol, případně podkapitol. Každá kapitola je uzavřena poznámkovým aparátem, který může zároveň sloužit jako seznam doporučené četby. Kniha je vybavena stručným resumé (česky, anglicky, německy) a krátkým věcným rejstříkem

    V první části, nadepsané „Filosofie, věda a společnost“, je ve stručnosti nastíněn proces formování vědy v dnešním slova smyslu, vztah filosofie a vědy obecně a vztah filosofie a vědecké metodologie zvláště.

    Druhá část, nadepsaná „Vývoj filosofie a metodologie vědy ve 20. st.“ – ačkoli výstižnější by možná bylo „v 2. polovině 20. st.“ – , je členěna podle jednotlivých teorií či teoretických proudů. Je zde vyložen novopozitivismus a logicko-rekonstrukcionalistické pojetí filosofie vědy (R. Carnap), falzifikační model vědy (K. R. Popper), historická a holistická perspektiva (T. Kuhn), metodologie vědeckých výzkumných programů (I. Laktos), pojetí vědy jako progresivní internalizace (D. Shapere). „bootstrapová“ teorie (T. Nickles), semantický přístup B. C. van Fraassena a kognitivní přístup R. N. Giera. A k tomu radikální přístupy jako „metodologický anarchismus“ P. K. Feyrabenda, různé proudy sociologie vědění (M. Foucalt, edinburghská a bathská škola) a postmoderní perspektiva (J. F. Lyotard).

    Třetí část, nadepsaná „Problémy, tendence a perspektivy“, je členěna tématicky a snaží se postihnout ony problémy filosofie vědy, jež autor pokládá za nejzávažnější a stále živé. Řadí mezi ně problém realismu, reprezentace, porozumění, poznávajícího subjektu, neodarwinistické výklady (memy) a úloha hodnot, resp. etický rozměr vědy.

    V kontextu autorovy práce nepředstavuje kniha  žádný zásadní převrat, části textu byly publikovány již dříve, v průběhu 90. let a na přelomu století (Břetislav Fajkus / Současná filosofie a metodologie vědy, Praha, 1997, články ve Filosofickém časopise, příspěvky ve sbornících Filosofického ústavu AV ČR pořádaných J. Noskem). Význam knihy tkví v její ucelenosti a přehlednosti, v jejím učebnicovém charakteru. Jde o velmi dobrý úvod do problematiky a jakkoli by badatel z oblasti sociálních věd možná položil důraz na jiná témata či zaujal jiná stanoviska, práce je velmi dobře využitelná i pro vysokoškolské studenty sociálních věd. (Ti ji pak mohou doplnit některou z překladových prací, jež zohledňují některá sociálně vědná specifika, např. B. Fay / Současná filosofie sociálních věd. Multikulturní přístup, Praha, 2002 nebo I. Wallerstein (ed.) / Kam směřují sociální vědy: zpráva Gulbenkianovy komise o restrukturaci sociálních věd, Praha 1998) Možno uzavřít konstatováním, že kniha vede k tomu, k čemu by každá dobrá učebnice měla vést především – k zamyšlení, k pohledu přes hranice vlastního oboru a k dalšími samostatnému studiu.


Celá recenze | Autor: PhDr. Martin Polášek, PhD. | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout recenzi Zobrazit nebo stáhnout text v PDF formátu


Všechny zveřejněné texty podléhají autorskému zákonu a je ze zákona zakázáno je publikovat bez svolení jejich autora.