Penzion StrmilovChata v České KanaděPenzion v KunžakuUbytování větších skupinRybařeníChata u rybníkaChata Jižní ČechyChataStrmilovUbytování ve StrmilověChata u KomorníkaUbytování Česká KanadaPenzion v Jižních Čechách
ČLOVĚK je odborný elektronický časopis, vydávaný Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Je orientován na mladé a začínající badatele, zvláště na studenty doktorského studia. Snaží se přitom dát konkrétní obsah pojmu interdisciplinarita – jak obsahem studií, článků a recenzí, tak obsahem rozhovorů. Přejeme inspirativní čtení.


ANOTACE

Anotace knihy "Francois Rebelais a lidová kultura středověku a renesance" (M. M. Bachtin)

Vydáno dne 15. 06. 2008 (3127 přečtení)

Michail Michailovič Bachtin: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance, Argo, Praha, 2007, pořadí vydání: 2., počet stran: 489, počet příloh: 1, ediční řada: každodenní život, překlad: Jaroslav Kolár, ISBN: 978-80-7203-776-6.

Ač byla kniha Michajloviče Bachtina o středověké lidové kultuře sepsána již ve dvacátých letech 20. století, k otištění dospěla kvůli autorově opozičnímu postoji vůči politickému režimu až roku 1965. V češtině se poprvé objevila o deset let později díky překladu Jaroslava Kolára. O atraktivitě Bachtinovy práce svědčí nesporně nové vydání, ke kterému byla připravena v loňském roce.

V úvodu knihy se setkáme s obsáhlou formulací problému, neboť autor přivedl na světlo světa fenomén lidové kultury v době, kdy se ještě netěšila široké pozornosti badatelů. Základem výzkumu středověkého lidového prostředí se mu stalo literárněvědné hledisko. Bachtin se pokouší o analýzu tématu na základě vnímání smíchu v průběhu dějin, potažmo na bázi reflexe groteskních rabelaisovských motivů, čímž upozorňuje na rozdílnost oficiální a lidové kultury.

Po tomto vymezení Bachtin v sedmi kapitolách uvádí čtenáře detailně do lidového prostředí středověku a renesance, v němž se pokouší rekonstruovat smýšlení obyčejných lidí pomocí jazykových projevů, gest a lidových slavností. Právě karneval probíhající během různých církevních svátků, v jehož područí bylo vše převráceno naruby, plné neomalených narážek a ničím neřízené zábavy, je podle autora klíčem k pochopení aspektů, které lidovou kulturu determinovaly. Smích spjatý s veselicí byl ambivalentní – na jedné straně byl výsměchem vůči předepisované oficiální vážnosti, na druhé straně oslavou života. K určitému pochopení tradice lidového veselí, jakožto radosti z žití samotného, došla až renesance, což se zrcadlí v Rabelaisovu románu. Proto se také během této dějinné epochy stává kultura smíchu součástí oficiální.

Práce je zakončena příznačně textovou přílohou „Římský karneval“ v podání J. W. Goetha. Po ní v knize nalezneme ještě Bachtinův klíč k Rabelaisovi, který má čtenáře upozornit na širší souvislosti a okolnosti vzniku knihy. Zasazením do těchto reálií je poukázáno na výjimečnost autorova přístupu k problematice a na možnost využití práce v rámci mnoha společenskovědních disciplín.


Tento výstup vznikl za podpory Univerzity Karlovy v Praze, Filozofické fakulty z prostředků specifického výzkumu na rok 2008, číslo projektu GRANTY/2008/561.


Celý článek | Autor: Mgr. Hana Zimmerhaklová | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek Zobrazit nebo stáhnout text v PDF formátu


Všechny zveřejněné texty podléhají autorskému zákonu a je ze zákona zakázáno je publikovat bez svolení jejich autora.