Penzion StrmilovChata v České KanaděPenzion v KunžakuUbytování větších skupinRybařeníChata u rybníkaChata Jižní ČechyChataStrmilovUbytování ve StrmilověChata u KomorníkaUbytování Česká KanadaPenzion v Jižních Čechách
ČLOVĚK je odborný elektronický časopis, vydávaný Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Je orientován na mladé a začínající badatele, zvláště na studenty doktorského studia. Snaží se přitom dát konkrétní obsah pojmu interdisciplinarita – jak obsahem studií, článků a recenzí, tak obsahem rozhovorů. Přejeme inspirativní čtení.


ANOTACE

Anotace ke knize "Soudobá sociologie I. Teoretické koncepce a jejich autoři." (J. Šubrt, ed.)

Vydáno dne 01. 07. 2007 (3383 přečtení)

ŠUBRT, Jiří (ed.): Soudobá sociologie I. (Teoretické koncepce a jejich autoři). Praha: Karolinum 2007, 1. vydání. 334 s. ISBN 978-80-246-1275-1.

Publikace Soudobá sociologie I. (Teoretické koncepce a jejich autoři) je určena především studentům sociologie, ale svým obsahem může oslovit také širší čtenářské publikum, odborné i laické.

Knihu tvoří jedenáct statí od deseti autorů, jejichž formálním pojítkem je Katedra sociologie FF UK – autoři na ní vyučují, studují v doktorském studiu či ji alespoň absolvovali.

Stanislav Holubec se ve svém příspěvku s názvem Teorie světového systému Immanuela Wallersteina věnuje nejen samotným fázím vývoje světového systému dle Immanuela Wallersteina, ale zmiňuje i hlavní argumenty kritiků a stručně charakterizuje alternativní teorie (Janet Abu-Lughod, André Gunder a Barry K. Gills). Wallerstein je v českém prostředí již relativně známý, jeho práce jsou překládány – ostatně, sám Holubec již dříve přeložil stať Marx, marxismus-leninismus a socialistické zkušenosti v moderním světovém systému z Wallersteinovy knihy Geopolitics –, a přestože si ho někteří studenti stále občas pletou s Ludwigem Wittgensteinem, neomarxista Wallerstein se stal již pevnou součástí hlavního proudu teorie mezinárodních vztahů, stejně jako hlavního proudu sociologie, a v práci tohoto druhu nemůže chybět.

Ani Markéta Sedláčková se ve své části práce, nazvané Zygmunt Bauman: Teoretik doby postmoderní, nevěnuje tématu poprvé. Připomeňme zejména její článek z roku 2003, který vyšel v Sociologickém časopisu (Postmoderní proměny v životě i díle Zygmunta Baumana). Sedláčková popisuje Baumanovy životní osudy, inspirační zdroje jeho díla a věnuje se i hlavním tématům jeho sociologické koncepce.

Naděžda Čadová, analytička Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu AV ČR, ve své stati Alvin a Heidi Tofflerovi aneb cesta do budoucnosti připomíná osobní i profesní biografii autorů, souhrnně popisuje koncepce šoku z budoucnosti a třetí vlny.

Jiří Šubrt, docent sociologie na Katedře sociologie FF UK, se současným sociologickým teoriím věnuje dlouhodobě. Již v roce 2001 vyšla jeho kniha Postavy a problémy soudobé sociologické teorie, v anotovaném sborníku publikoval tři příspěvky: Niklas Luhmann: Komplexita, evoluce, kontingence, Anthony Giddens: Teorie strukturace, teorie modernity a Druhá moderna a její rizika: Ulrich Beck. V prvním z nich nalezneme nejen stručnou biografii Niklase Luhmanna, výklad systémové teorie, vztahu komunikace a jednání, pojetí smyslu, kontingence, evoluční teorie a vývojových typů společností, zmíněny jsou i argumenty kritiky. Ve druhém příspěvku se Šubrt věnuje Giddensově teorii strukturace, ale také kritice historického materialismu či diagnózám soudobého světa. Ve třetím příspěvku pak nalezneme stručný výklad dnes již klasických Beckových tezí o tzv. rizikové společnosti, srovnání klasické industriální společnosti se společností rizikovou a její popis v jednotlivých aspektech.

Marek Německý nazval svůj text Strukturní neofunkcionalismus Richarda Müncha. Nalezneme v něm základní biografické údaje, zhodnocení Münchovy recepce Parsonsovy teorie jednání, analýzu modernity, odpovědi na otázku, co drží společnost pohromadě, i výklad politického systému a zvládání rizik. Není bez zajímavosti, že Německý u Müncha rok studoval, jeho příspěvek má tedy také určitý osobní rozměr.

Petr Lupač a Jan Sládek spolupracovali na příspěvku Městská otázka a informační věk v díle Manuela Castellse. Pro Lupače je Manuel Castells opěrným bodem v oblasti globalizace/informatizace, věnoval se mu již v diplomové práci. Spolu s Janem Sládkem v textu shrnuli hlavní mezníky životní a vědecké dráhy tohoto autora, dále pak mj. charakterizují novou urbánní sociologii, dependent urbanization či kolektivní spotřebu a městská sociální hnutí. Stranou nezůstává ani kritika Castellsova díla.

Ondřej Lánský působí v Centru globálních studií, které je společným pracovištěm Filozofického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty UK. Ve svém textu Kritická teorie a teorie uznání Axela Honnetha představil Lánský autora, který je v samotné sociologii možná méně známý, v oblasti politické a sociální filozofie však patří beze sporu ke klasikům. Axel Honneth navázal osobitým způsobem na přístupy kritické teorie, stejně jako liberální politickou filozofii, a rozvinul vlivnou teorii uznání, kterou Lánského příspěvek podrobně mapuje.

Autorka další části, Zuzana Uhde, se feministickou teorií zabývá dlouhodobě, pracuje jako odborná pracovnice v oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu AV ČR. K tématu publikuje v odborných časopisech, přednáší na domácích i zahraničních konferencích. Ve svém příspěvku (Feministická společenská kritika: Rovnost a diference) se mj. zmiňuje o feministickém hnutí před jeho společenským „zjevením“ v 60. letech, dále o dekonstruktivismu a multikulturalismu ve feministické teorii, uvádí také politiku diference Iris M. Young a teorii spravedlnosti Nancy Fraser.

Ondřej Štěch, který se věnuje zkoumání legitimity sociální integrace v kontextu globálních společenských, politických a kulturních procesů, mj. rovněž doktorand na Katedře sociologie FF UK, se Amitaim Etzionim zabýval již ve své diplomové práci, v disertaci se věnuje širším souvislostem komunitaristického myšlení. V příspěvku Amitai Etzioni: Od organizace k aktivnímu společenství najdeme analýzu organizací, teorii aktivní společnosti i část věnovanou morální dimenzi. 

Jak je z výše uvedeného zřejmé, Soudobá sociologie I. je především učebním textem, který srozumitelnou a zároveň vysoce kvalifikovanou formou přibližuje některé z nejdůležitějších sociologických přístupů počátku 21. století. Shrnuje jak autory, kteří jsou v České republice dobře známí (např. Bauman, Giddens, Beck), tak i ty, kteří jsou zatím spíše opomíjeni (např. Münch, Castells, Etzioni). Ale byla by jistě škoda, kdyby se do sborníku začetli jen studenti sociologie. Vzdor názvu totiž text vykazuje velké přesahy do oblastí dalších společenských věd a mimoděk tak dokumentuje, že sociologie 21. st. již není – a má-li zůstat vlivnou, pak ani nemůže být – jinou než interdisciplinární.


Celý článek | Autor: PhDr. Eva Sanigová | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek Zobrazit nebo stáhnout text v PDF formátu


Všechny zveřejněné texty podléhají autorskému zákonu a je ze zákona zakázáno je publikovat bez svolení jejich autora.