Penzion StrmilovChata v České KanaděPenzion v KunžakuUbytování větších skupinRybařeníChata u rybníkaChata Jižní ČechyChataStrmilovUbytování ve StrmilověChata u KomorníkaUbytování Česká KanadaPenzion v Jižních Čechách
ČLOVĚK je odborný elektronický časopis, vydávaný Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Je orientován na mladé a začínající badatele, zvláště na studenty doktorského studia. Snaží se přitom dát konkrétní obsah pojmu interdisciplinarita – jak obsahem studií, článků a recenzí, tak obsahem rozhovorů. Přejeme inspirativní čtení.


ANOTACE

Československo a Blízký východ v letech 1948–1989 (P. Zídek, K. Sieber)

Vydáno dne 30. 06. 2009 (2276 přečtení)

ZÍDEK, Petr–SIEBER, Karel: Československo a Blízký východ v letech 1948–1989. 1. vydání. Praha : Ústav mezinárodních vztahů, 2009. 394 stran. ISBN: 978-80-86506-76-0.

Publikace „Československo a Blízký východ v letech 1948–1989“ historika a redaktora Lidových novin Petra Zídka a historika a archiváře zpravodajství České televize Karla Siebera zaplňuje výraznou mezeru polistopadové knižní produkce věnující se problematice studené války a československé roli v ní ve vztahu k blízkovýchodním režimům. Práce navazuje na obdobnou studii „Československo a subsaharská Afrika v letech 1948–1989“, kterou vydali autoři taktéž společným dílem roku 2007.

Přestože samotní autoři vymezují žánr publikace na pomezí případové studie a encyklopedického hesla, obsah jednotlivých kapitol je prokládán přepisy nejrůznějších diplomatických a stranických zpráv i záznamů rozhovorů s pamětníky (diplomaty, funkcionáři), jež oživují jinak koncizní výčet vývoje vzájemných vztahů mezi Československem a muslimskými zeměmi Afriky a Blízkého a Středního východu. 

Precizně podložená práce, co se týče použitých pramenů, vychází především z archivních fondů Archivu ministerstva zahraničních věcí, Archivu ÚV KSČ v Národním archivu a částečně i z Vojenského ústředního archivu. Encyklopedického charakteru je abecední řazení 22 států, jimiž se oba autoři zabývají: Petr Zídek se věnuje Alžírsku, Tunisku, Maroku, Mauritánii, Ománu, Bahrajnu, Kataru, Spojeným arabským emirátům, Saúdské Arábii, Iráku a Íránu, Karel Sieber pak Libyi, Súdánu, oběma jemenským státům, Egyptu, Izraeli a Palestině. 

V chronologicky řazeném výčtu událostí na pozadí vývoje sovětsko-československých vztahů odhalují autoři unikátní roli, kterou sehrávalo Československo v posilování sovětského vlivu na Blízkém východě, podmíněném do značné míry exportem zbraní. Práce mapuje rovněž směřování a přeorientovávání domácích ekonomických zájmů Československa na moskevské vedení, přestože se v mnoha případech stávalo, že se československá vláda snažila o poněkud samostatnější hospodářskou politiku, alespoň v rámci daných mantinelů.  

Kapitoly věnované jednotlivým zemím se v závislosti na míře vzájemných vztahů člení na oddíly, uváděné klíčovými údobími historického vývoje nebo zásadními událostmi (smlouvami či konkrétními rozsáhlými dodávkami zbraní), aktivizací či naopak útlumem vztahů a několika výsadními osobnostmi. Přestože se samozřejmě situace v každé zemi vyvíjela odlišně, v zásadě je možno zobecnit celkovou politiku Československa vůči konkrétním státům časově i „ideologicky“. Na míře absorpce socialistické ideologie a postoji vůči Moskvě se pak diferencovala československá zahraniční politika, od krajně vyhraněného postoje vůči Izraeli přes podporu arabských nacionalistických režimů až po ambivalentní vztah k jasně prozápadním státům, jako bylo Maroko, Jordánsko za krále Husajna či Írán před islámskou revolucí, s nimiž se domácí propaganda musela vyrovnávat po svém: imperialistické, kapitalistické směřování oněch zemí ustupovalo do pozadí za účelem naplňování pragmatické hospodářské politiky. 

Autoři si všímají rovněž stylistických proměn archivních pramenů, které se v 50. i 60. letech vyznačovaly větší stručností a informativností nežli v pozdějším období, kdy se tvůrci dokumentů uchylovali k ideologické frázovitosti a stylistické rozvleklosti let normalizačních. Pozoruhodná je rovněž šíře záběru, neomezující se pouze na politicko-hospodářskou problematiku, nýbrž v některých případech i na kulturní vztahy – například podrobný popis činnosti Art centra v Íránu za šáha Mohammada Rezy Pahlavího. Kniha je významným počinem hned v několika oblastech historického výzkumu; odkrývá řadu dosud méně známých souvislostí a ve vztahu k tehdejším „spřáteleným“ zemím odhaluje povahu samotného československého režimu. 


Tento výstup vznikl za podpory Univerzity Karlovy v Praze, Filozofické fakulty z prostředků specifického výzkumu na rok 2009, číslo projektu GRANTY/2009/224126.


Celý článek | Autor: PhDr. Zuzana Kříhová | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek Zobrazit nebo stáhnout text v PDF formátu


Všechny zveřejněné texty podléhají autorskému zákonu a je ze zákona zakázáno je publikovat bez svolení jejich autora.