Penzion StrmilovChata v České KanaděPenzion v KunžakuUbytování větších skupinRybařeníChata u rybníkaChata Jižní ČechyChataStrmilovUbytování ve StrmilověChata u KomorníkaUbytování Česká KanadaPenzion v Jižních Čechách
ČLOVĚK je odborný elektronický časopis, vydávaný Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Je orientován na mladé a začínající badatele, zvláště na studenty doktorského studia. Snaží se přitom dát konkrétní obsah pojmu interdisciplinarita – jak obsahem studií, článků a recenzí, tak obsahem rozhovorů. Přejeme inspirativní čtení.


STUDIE

Informační podpora oboru geografie

Vydáno dne 15. 12. 2008 (9474 přečtení)

PhDr. et Mgr. Eva Novotná (1965) je studentkou doktorského studia na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Věnuje se zejména elektronickým informačním zdrojům, geografické bibliografii a jmenným a věcným autoritám.

Recenzenti:

PhDr. Richard Papík, Ph.D., Ústav informačních studií a knihovnictví - ZDE

Ing. Petr Jánský, CSc., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze - ZDE


Abstract:

The theme of study is characterization of information resources for branch geography. With the aim of collection, description, analysis and evaluation of these sources (Czech and foreign, printed and electronic). The introduction presents the definition of the subject of geography and it also outlines its classification. Main attention was devoted to specialized printed bibliographies and electronic databases, especially GeoRef, GeoBase, GeoWeb, and other information resources. Second part devotes to particular problems of geographic information like terminology of geography or cartographic documents. Institutional baseline of subject, universities, geographic societies are introduced like key places for getting information, contacts and professional progress. There are also noted main trends of future possible progress of information resources.

Klíčová slova:

Geografické informace, geografické bibliografie, referátová periodika, geografické databáze, elektronické informační zdroje, geografické portály (WWW), kartografické dokumenty, geografické instituce.


Obsah:

Úvod

1. Obor geografie

2. České tištěné geografické bibliografie

3. Zahraniční tištěné geografické bibliografie

4. Referátové a bibliografické geografické časopisy

5. Elektronické informační zdroje pro geografii

5.1. Licencované EIZ pro geografii a vědy o Zemi

5.2. Volné EIZ pro geografii a vědy o Zemi

5.3. Fulltexty pro geografii

5.4. E-slovníky pro geografii

5.5. E-časopisy a články pro geografii

5.6. E-learning pro geografii

6. Geografické názvosloví

6.1. Geografické názvosloví na internetu

7. Kartografické dokumenty

7.1. Tištěné kartografické bibliografie

7.2. Elektronické kartografické zdroje

7.3. Atlasy

8. Institucionální základna oboru geografie

8.1. Vysoké školy

8.2. Geografické a kartografické společnosti v Česku

8.3. Geografické knihovny a mapové sbírky v Česku

8.4. Zahraniční geografické společnosti

Závěr

Seznam použité literatury [dle ISO 690]


Informační podpora geografie

Úvod

Problém informací o geografických pramenech vyplývá z rozsahu a šíře pojetí geografie jako vědy. Zasahuje totiž téměř do všech oblastí lidského zkoumání. Geograf tak sice může využívat informačních systémů a pramenů dalších vědních oborů, ale zároveň je zaplaven množstvím informací, v nichž se lze jen stěží orientovat. Klasické třídění věd na přírodní, technické a společenské pro geografii již nepostačuje. Geomorfologové zabíhají často do geologie, krajinní ekologové do oblasti životního prostředí, sociální geografové do sociologie, učitelé geografie do didaktiky a jistě bychom našli i mnoho dalších příkladů. Často se proto stává, že relevantní geografické informační zdroje se nacházejí v hraničních disciplínách. Vzniká tak stále akutnější potřeba vytvářet podporu pro informační orientaci nejen v geografických, ale i příbuzných oborech.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                 

                                                                   Obr. č. 1. Vliv hraničních disciplín na geografii. [JOHNSON, 2003, s. 3]

1. Obor geografie

Geografie je formálně definována jako věda o zemském povrchu, o prostoru, ve kterém žije lidská populace. [The dictionary of human geography, 1994, s. 220]

Podle J. Kalvody se: ...fyzická geografie ... zabývá poznáním vývoje přírodního prostředí Země jako celku, studuje jeho složky a vztahy mezi nimi v obecném a regionálním kontextu. Závažným úkolem fyzické geografie je také výzkum prostorových a časových vztahů přírodního prostředí a společnosti. [Kalvoda, 2004]

M. Hampl a D. Drbohlav geografii definují jako vědní obor o vzájemných interakcích všech základních kvalitativních typů jevů, o jejich vnější koexistenci, a tedy i o komplexním uspořádání (o rozmístění a diferenciaci) prostředí. [Matějček, 2007, s. 35]

Geografie je i věda prognostická. Na základě výzkumu je schopna udělat prognózu do budoucna. George Bush senior v jednom ze svých projevů prohlásil, že mezi pěti nejdůležitějšími předměty vyučovanými na amerických univerzitách musí být i geografie. [Švandová, 2002]

Základní disciplíny současné geografie 

- fyzická geografie (mj. geomorfologie, klimatologie, hydrologie, biogeografie, pedogeografie, geoekologie, oceánografie, krajinná ekologie)

- humánní/sociální (i socio-ekonomická) geografie (mj. geografie obyvatelstva a sídel, urbánní geografie, geografie průmyslu, zemědělství, dopravy, služeb, cestovního ruchu a rekreace, politická geografie, kulturní geografie, historická geografie, environmentální geografie)

- regionální geografie a regionální rozvoj

- kartografie, geoinformatika, GIS, DPZ (jako obory pomocné, k analýze geografických informací)

- demografie

                                                                                                                                                                       Klasifikace disciplín viz [Brázdil, 2004]

2. České tištěné geografické bibliografie

V. Švambera[1], zakladatel Geografického ústavu UK, si již na počátku 20. století mnoho sliboval od české geografické bibliografie a bylo to logické. Vždyť bibliografická činnost se považuje za základní formu informačního systému každé solidní vědecké disciplíny. Byla realizována i pro českou geografii, ale její vývoj nebyl snadný ani systematický a musel překonávat často značné potíže. Lze konstatovat, že ke krizovým obdobím se řadí do určité míry i současný stav.

Od dob, kdy se geografie na Univerzitě Karlově konstituovala jako samostatný vědní obor (1856), vzniká bibliografie roztříštěně v různých institucích, v různých časových úsecích, dokonce v různých jazycích a většinou pouze v tištěné podobě. A to počínaje Václavem Švamberou, jenž vydával geografickou bibliografii v edici Travaux géographiques tchèques [Král, 1948, s. 33] a konče současnými autory, např. Miroslavem Střídou[2]. Tištěné oborové bibliografie nejsou zpracovávány již déle než deset let. Kumulovaná pětiletá bibliografie pod názvem Československá geografická literatura 1961–1965 [Střída, 1966], vydaná v Geografickém ústavu ČSAV[3], zůstala ojedinělá. Tím cennější se proto jevily kumulativní práce Sektoru bibliografie Státní knihovny ČR z oboru geologie a geografie, vydávané v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století Jiřinou Kremerovou.

Bibliografie se objevují také v dílčích knihovnických automatizovaných systémech jednotlivých knihoven. U centrálních univerzitních knihoven však většinou nedochází k jemné oborové klasifikaci. Dokonce je těžké zpětně vytěžit z katalogu informace o oborovém celku. Ani v prostředí Národní knihovny ČR (dále NK ČR) při velkém objemu dokumentů z pochopitelných důvodů není možno se věnovat detailní oborové indexaci dokumentů.

Navíc terminologie oboru se rychle vyvíjí a doplnění aktuálních termínů do heslářů mohou zajistit pouze kvalifikovaní, odborní knihovníci, má-li být zachována věcná kontinuita. Obor geografie nemá vlastní oborový tezaurus. Lze tedy do určité míry spoléhat na věcnou indexaci v duchu autorit NK ČR. Ale i zde může dojít k různým subjektivním náhledům a nejednotným věcným popisům.

Specializované oborové knihovny, jako Geografická knihovna PřF UK[4], Ústřední statistická knihovna (dále ÚSK)[5], Zeměměřická knihovna ODIS VÚGTK Zdiby[6] a několik malých, dílčích oborových knihoven, které ale postupně vrůstají v souborné katalogy univerzit, využívají při specializované a odborné katalogizaci velmi jemnou indexaci oboru geografie.

Značně heterogenní prostředí českých katalogů naprosto nevyhovuje současným požadavkům na elektronické informační systémy a portálové oborové virtuální badatelské prostředí.

Mnohé informace tak bohužel zůstávají nevyužity, ba dokonce nenalezeny, výzkum se opakuje a studenti i vědečtí pracovníci jsou nuceni při vyhledávání pramenů vstupovat opakovaně do mnoha databází, aniž mají jistotu, že najdou skutečně relevantní informace ke svým informačním dotazům.

Je jistě paradoxní, že specializovaná článková bibliografie, která je Geografickou knihovnou PřF UK v Praze pravidelně zpracovávána nepřetržitě padesát let, je výhradně zahraniční. Připravuje se podle požadavků a formátu redakce Bibliographie géographique internationale (BGI)[7], vydávané v Paříži francouzskými geografy pod záštitou Mezinárodní geografické unie s podporou UNESCO. Záznamy jsou opatřeny anglickými anotacemi.

Roční přehledy Československé geografické literatury [Československá geografická literatura, 1986–1991] vycházely v samostatné knižní podobě od roku 1986. Pozdější podoba bibliografie navázala svým obsahem, zaměřením i uspořádáním na předešlých 24 ročníků, uveřejněných ve Sborníku ČSGS[8]. Stala se reprezentativním obrazem stavu všech geografických disciplín pěstovaných v českých zemích a na Slovensku.

Neutěšené poměry v ČSAV a v jejím Geografickém ústavu způsobily, že šestá knižní bibliografická ročenka, vydaná v roce 1991, se stala poslední. Bibliografická komise geografická byla nejprve převedena z Československé geografické společnosti do Geografického ústavu ČSAV a nakonec zrušena a vydávání ročenky bylo zastaveno.

I když je geografická bibliografie zpracovávána dílčími geografickými institucemi v ČR, lze mluvit o jejím krizovém stavu.

Tuto situaci by měl vyřešit projekt Geografická bibliografie ČR on-line, kterým se zabývá od roku 2008 Geografická knihovna PřF UK v Praze v rámci programů MK ČR pro vědu a výzkum.

Cílem projektu je vytvořit a zpřístupnit digitální geografickou bibliografii ČR 20. století a vytvořit jednoduché online rozhraní pro vyhledávání v bibliografii. Obsahem databáze jsou odborné dokumenty od českých autorů nebo autorů zahraničních, kteří se věnují českým geografickým reáliím. Excerpují se všechny dostupné typy dokumentů. Beta verze databáze je již dostupná a prochází připomínkováním uživatelů[9]. Řešitelem projektu je E. Novotná z Geografické knihovny PřF UK. Spolupracují Centrum informačních technologií UK, knihovna Geografického ústavu MU a knihovna UJEP[10]. Úzkou spolupráci se podařilo navázat i s NK ČR[11] a knihovnou Akademie věd ČR[12].

3. Zahraniční tištěné geografické bibliografie

V zahraničí bylo sestaveno velké množství průvodců geografickou tištěnou literaturou. Vznikaly hojně zejména v 70. a 80. letech minulého století. Byly zpravidla sestavovány pro potřeby vysokých škol. Tyto bibliografie jsou cenné zejména pro informace, které pomaleji stárnou nebo naopak stářím vyzrávají. Ocení je historičtí geografové, demografové a kartografové. Mohou být užitečné i geologům, geomorfologům nebo zájemcům o období, v němž byly geografické bibliografie vydány. Zcela jistě je využijí všichni, kdo nemají přístup k široké škále elektronických informačních zdrojů, ale i ti, kdo mají licenci, neboť ne všechny databáze zpřístupňují bibliografie v dlouhé retrospektivě.

Dokumenty zde zaznamenané se většinou nenajdou v elektronických databázích, a proto je nezbytné při rešerších doplňovat oba typy zdrojů.

Nejvýznamnějším autorem druhé poloviny 20. století zabývajícím se bibliografiemi a průvodci geografickou literaturou byl nepochybně geograf Chauncy D. Harris[13]University of Chicago. Jeho celoživotní bibliografická činnost zahrnovala soupisy geografických periodik, bibliografii sovětských geografických bibliografií, adresáře a úvody do geografické bibliografie. Dílo Bibliography of geography obsahovalo 585 bibliografických záznamů a navazovalo na jeho starší bibliografie. [Bibliography of Geography, 1976, s. iii] Nejprve analyzovalo šest hlavních komplexních oborových bibliografií druhého stupně. Následoval rozbor tří retrospektivních bibliografií geografie.

Druhým dílem Bibliography of geography byl soupis bibliografických pramenů pro jednotlivé geografické obory i regionální geografii. Harris ho vydal ve svých sedmdesáti letech jako první část, věnovanou Spojeným státům americkým.

Celý soubor Harrisovy regionální bibliografie byl koncipován do pěti segmentů. Dvě země měly mít samostatná čísla: Spojené státy americké a Sovětský svaz, který měl vyjít vzápětí. Zbylé tři díly měly zahrnovat regiony světadílů: Amerika (s výjimkou USA), Evropa (s výjimkou SSSR) a jako poslední Afrika, Asie, Austrálie a Oceánie. [Harris, 1984, s. iii] Bohužel se mu nepodařilo dokončit realizaci tohoto projektu.

Další Harrisonova bibliografie, A Geographical bibliography for American libraries, vyšla jako součást projektu Association of American geographers a National geographic society. Byla primárně určena pro Spojené státy americké a Kanadu, proto byly vyloučeny neanglické dokumenty. Kooperace na bibliografii probíhala v několika rovinách. Přispívalo 71 geografů a knihovníků, kteří vytvořili 2903 bibliografických záznamů, záhlaví nebo anotací. [Harris, 1985, s. 383] Celkem napočítal Harris úsměvných 1500 let profesionálního čtení, učení a výzkumů, které autoři do bibliografie vložili. [Harris, 1985, s. v]

Významné tištěné geografické bibliografie byly vydány též ve Velké Británii a Irsku. Průvodce po geografické literatuře, The literature of geography: a guide to its organisation and use, od J. Gordona Brewera vyšel roku 1978. Obsahoval bibliografické eseje a měl sloužit jako průvodce po nejdůležitějších a všeobecně uznávaných zdrojích oboru.

A Guide to information sources in the geographical sciences od Stephena Goddarda byl vydán roku 1983. Jedná se o 13 bibliografických esejí napsaných pro specialisty v oboru. R. J. Johnston v průvodci Geography and geographers popisuje historii geografie, zvláště sociální. [Geography..., 1997]

Tři publikace Bibliography of Irish geography, vydané u příležitosti mezinárodních geografických kongresů, obsahovaly popis knih a článků geografů pracujících v Irsku v období od roku 1987 do listopadu 1999. [Bibliography..., 1992, s. 28–64]

Geografická německá bibliografie z roku 1996 German geographical research 1992–1996: bibliography of publications in geographical series byla připravena zkušeným bibliografem H. P. Brogiatem, který se věnuje bibliografiím německy mluvících zemí. Spolupracovalo také Dokumentationszentrum für deutsche Landeskunde. Bylo zpracováno 1117 dokumentů (bez atlasů a periodik). Bibliografie k výzkumné zprávě Ústavu geografie a geoekologie Akademie věd NDR, Forschungsberichte aus dem Institut für Geographie und Geoökologie der Akademie der Wissenschaften der DDR: 1968–1990 Bibliographie, zpracoval autorský kolektiv pod vedením Ingrid Hönsch. Struktura záznamu byla vytvořena velmi precizně. [Forschungsberichte..., 1995]

Zajímavou edicí je Bibliographia Cartographica: international literature. Kartografické dokumenty jsou řazeny do 12 hlavních předmětových kategorií. Indexování a anotace připravuje Ruská akademie věd. Komerčním vydavatelem je německý K. G. Saur, s nímž spolupracuje při vydávání firma Walter de Gruyter. Ročenku sponzoruje také Deutsche Gesellschaft für Kartographie. Produkt je k dispozici též na CD-ROM. [Bibliographia, 1975] 

Velmi významným zdrojem je polská ročenka Bibliografia geografii Polskiej… (rok je součástí názvu). Polská geografická bibliografie je pokračujícím zdrojem Ústavu geografie a regionálního plánování Polské akademie věd vycházející v edici PAN od roku 1956. Doposud vyšlo 38 částí, zahrnujících léta: 1918–1927, 1936–2001. Od roku 1999 je bibliografie dostupná na internetu. [Bibliografia geografii Polskiej, 2007, s. 11] V současnosti on-line verze obsahuje období 1985–2002[14].

4. Referátové a bibliografické geografické časopisy

Nebývalý rozvoj referátových služeb nastal v polovině 20. století, ale již v 80. letech se začaly národní služby transformovat v mezinárodní, resp. nadnárodní. V některých zemích, jako například Francie, Japonsko, Čína nebo Rusko, tyto služby zůstaly zachovány, ovšem jen díky vysokým státním dotacím. [Šmídová, 2002]

Mnoho dokumentů vydávaných původně v tištěné podobě vychází dnes zároveň v elektronické nebo pouze v elektronické. Nejdůležitějším oborovým referátovým časopisem s krátkými anotacemi je titul Bibliographie géographique internationale, jenž vychází jako ročenka. [1996]

Mezinárodní geografická bibliografie poprvé vyšla roku 1891 jako příloha periodika Annales de Géographie. Roku 1932 se BGI stala oficiální publikací Mezinárodní geografické unie[15]. Již od roku 1954 byla plně podporována Centre national de la recherche scientifique[16] (dále jako CNRS). Roku 1966 byl vydán katalog titulů excerpovaných do BGI pod názvem Répertoire des principaux périodiques d'intérêt géographique cités dans la bibliographie géographique internationale. V roce 1976 byla bibliografie digitalizována a integrována do databáze FRANCIS.

Hlavním přínosem BGI jsou kvalitní vědecké bibliografie. Vytváří je síť 30 odborníků a korespondentů z různých zemí společně s francouzskými vědci z Pôle de recherche pour l'organisation et la diffusion de l'information géographique (dále PRODIG). Bibliografie má tedy celosvětový charakter. Platí zde striktní pravidla, pokud jde o výběr, obsah a uspořádání záznamů citovaných prací. Indexují se monografie, disertace, výzkumné zprávy, sborníky, mapy, atlasy a přibližně 300 titulů periodik. [BGI, 2008] Například v roce 2006 obsahovala BGI 156 000 záznamů s anotacemi. BGI je sponzorována Mezinárodní geografickou unií a je podporována organizací UNESCO. Časopis vychází v pařížském PRODIG, ve spolupráci s Institut de l'information scientifique et technique (dále INIST).

Elsevierovské Geographical Abstracts mají neobyčejně složitou historii. Sahá až do roku 1960. Titul vycházel nejprve pod názvem Geomorphological Abstracts, poté jako Geographical Abstracts. Od roku 1974, kdy měl přibližně dnešní rozsah, byl znám jako Geo Abstracts. [Harris, 1985, s. 3; Johnson, 2003] Název se v roce 1986 vrátil k původnímu: Geographical Abstracts. Periodikum mělo prakticky celá osmdesátá léta sedm zvláštních sérií, z nichž každá vycházela 6× ročně.

V současnosti vychází měsíčně 2 oddíly: Physical geography a Human geography. Oba tituly Geographical Abstracts jsou součástí databáze GEOBASE.

Referativnyj žurnal je zásadním pramenem pro geografickou literaturu publikovanou v Rusku (resp. SSSR). Řada 07 Geografija. Geofyzika je součástí vědecké referátové bibliografie, kde jsou publikovány referáty, anotace, bibliografické záznamy knih, články ze sborníků, z vědeckých konferencí, vědeckovýzkumných prací atd.

Vydavatelem je VINITI, Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informaciji Rossijskoj akademiji nauk. Ročně zpřístupňuje okolo milionu dokumentů. [Referativnyj Žurnal, 2006]

Referátový časopis se v průběhu svého vývoje různě modifikoval. V 70. letech 20. století obsahoval 11 sérií. [Soupis regionálních geografických bibliografií, 1978, s. 23] Nynější rozdělení geografie v oborové skupině Vyčislitelnyje nauky obsahuje osm kategorií: čtyři z regionální geografie, jednu z všeobecné geografie a tři speciální geografické obory. V současnosti vychází Referativnyj žurnáltištěné i elektronické podobě. (Jako e-časopis, nikoli jako databáze.) Nevýhodou periodika je jazyková bariéra. Vychází pouze v ruském jazyce.

Obsahy Current geographical publications zachycovaly nově vydané geografické dokumenty nebo knižní přírůstky získané do knihovny Americké geografické společnosti[17].

Periodikum přestalo vycházet v tištěné podobě v roce 2003. Změnilo svůj formát a v jiné podobě je dostupné volně na internetu[18].

5. Elektronické informační zdroje pro geografii

Podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy je elektronický informační zdroj (dále EIZ) definován jako pramen, který je uchováván v elektronické podobě a je dostupný v prostředí počítačových sítí nebo prostřednictvím jiných technologií distribuce digitálních dat (např. na discích CD-ROM). V bibliografickém popisu elektronických zdrojů se používá tohoto t pro obecné označení druhu dokumentu. [KTD, 2003; ISBD(ER), 1998, s. 90–94]

EIZ lze dále klasifikovat jako licencované (komerční) a volně přístupné (neziskové) zdroje. Hledisko dosti podstatné pro uživatele, informační instituce a knihovny.

5.1. Licencované EIZ pro geografii a vědy o Zemi

EIZ pro vědu, výzkum a výuku na univerzitách, v akademických institutech, státních vědeckých knihovnách nebo národních knihovnách jsou chápány především jako licencované zdroje, komerční informační zdroje, pro něž má příslušná organizace uhrazen přístupový poplatek. Tyto zdroje jsou dostupné pouze zaměstnancům, studentům a jiným uživatelům instituce.

Základní bibliografickou databází s abstrakty pro fyzickou geografii a vědy o Zemi je GeoRef. Vytváří ho od roku 1966 odborníci v Americkém geologickém ústavu (AGI). Nejméně 55 % záznamů pochází ze Severní Ameriky (geologická literatura od roku 1787) a cca 30 % z Evropy (od roku 1933). Zpracovávané dokumenty (knižní publikace, 3 500 titulů časopisů, konferenční sborníky, diplomové práce, disertace, mapy a atlasy atd.) se člení do třiceti základních tříd od klasických oborů po obory aplikační a hraniční, které od roku 1982 převládají. Databáze obsahuje téměř 3 miliony záznamů. Informačním selekčním jazykem je GeoRef tezaurus s cca 15 000 deskriptory. Databáze GEOREF je aktualizována měsíčně a v databázi přibývá asi 7 000 záznamů ve 40 jazycích. [GeoRef, 2008]

GeoBase je multidisciplinární bibliografická databáze s abstrakty, elektronická sestra slavného referátového periodika Geographical Abstracts. Retrospektiva databáze sahá k roku 1980.Kromě citací článků obsahuje bibliografické záznamy monografií, vědeckých zpráv a prací, celkem 1 700 000 záznamů. Uživatelům je k dispozici rejstřík s předmětnou klasifikací. Systém pro indexaci se každoročně aktualizuje a reflektuje tak aktuální trendy vědeckého výzkumu. Databáze je popisována odbornými redaktory.

Součástí služeb je též vystavený seznam titulů excerpovaných periodik. Vyhledávací prostředí je totožné jako v databázi GeoRef.

Databáze GeoScienceWorld (dále GSW) zpřístupňuje plné texty časopisů s impakt faktorem ISI z oboru geologie a věd o Zemi (retrospektiva od roku 2001–). Elektronické časopisy jsou zaměřeny konkrétně na obory: chemie, geografie, geologie, hutnictví, hydrologie, metalurgie, mineralogie, stavebnictví, životní prostředí a jeho ochrana. [GeoScienceWorld, 2008] Z hlediska geografie jde primárně o zdroj vhodný pro oblast fyzické geografie.

Databáze GWS vznikla roku 2001 jako společný neziskový projekt šesti významných vědeckých společností a jednoho ústavu. Hlavním posláním anglo-americké spolupráce je bezplatné zpřístupnění plnotextové databáze vědcům zakládajících organizací.

Původně se předpokládalo, že databáze GSW bude obsahovat pouze 30 základních titulů časopisů z těchto korporací. Kolekce tisíciletí, GSW Millennium, zahrnuje i recenzované články s impakt faktorem ISI. [Teplitzky, 2005]

Pro externí uživatele (mimo zakládající instituce) je databáze zpoplatněna, i když primárně není produkt určen k výdělečné činnosti.

Američan Eugene Garfield v padesátých letech minulého století objevil možnosti měření úspěšnosti vědeckého bádání prostřednictvím citačních vazeb mezi jednotlivými vědeckými články. Z jeho nápadu vyrostla dnes už legendární databáze Science Citation Index.

Webovské rozhraní pro přístup k citačním rejstříkům Web of Knowledge obsahuje 3 databáze:

citační databázi Web of Science

databázi Current Contents Connect, obsahy aktuálních čísel vydaných vědeckých časopisů

databázi Journal of Citation Report, která informuje o časopisech s impakt faktorem ISI.

Bibliografická citační databáze Web of Science firmy Thomson excerpuje nejen 8 500 vědeckých časopisů ze 115 odborných oblastí. Retrospektiva dosahuje k roku 1945. Science Citation Index obsahuje 17 000 000 záznamů, Social Sciences Citation Index 1 725 000 záznamů a Arts & Humanities Citation Index 2 500 000 záznamů. Zpracovává rovněž recenze knih, bibliografie, editorské podklady a materiály, diskuse, dopisy čtenářů, chronologie, opravy a doplňky.

WoS slouží především ke zjišťování citačního ohlasu vědecké práce, ke sledování výzkumných aktivit kolegů či konkurentů v oblasti výzkumu, sledování historie určité myšlenky či metody od jejího vzniku po současnost, identifikaci aktuálních výzkumných směrů, vyhledávání článkůtématům výzkumu, k analýze dopadu publikovaného výzkumu, ale i ke zjišťování kontaktů v dané výzkumné oblasti. Konkrétně vědce zajímá především, kolik jejich článků bylo citováno (autocitace se nezapočítávají) a jaký je Hirschův index[19]. [Faktor, 2006] Na základě těchto údajů bývají hodnoceny vědecké výsledky jejich práce a popřípadě se mohou kvalifikovat do vyšších vědeckých hodností.

Zejména pro sociální geografii a demografii je vhodná databáze Social Sciences Citation Index, která je součástí WoS. Obsahuje informace excerpované zhruba z 1 700 titulů periodik z 50 vědních oborů, například antropologie, práva, demografie, psychiatrie, psychologie, ekonomie, sociální práce, filozofie, financí, sociologie, historie, společenských věd, informační vědy a knihovnictví, lingvistiky, veřejného zdravotnictví, urbánních studií, výrobních vztahů, obchodu, vzdělání, politologie a další. [Social Sciences Citation Index, 2008]

Součástí Web of Knowledge je i služba Current Contens Connect nabízí v týdenní aktualizaci obsahy z více než 8 000 odborných časopisů a 2 000 knih. Databáze je rozdělena do 7 řad pokrývajících oblast umění a humanitních věd, zemědělství a přírodních věd, techniky, medicíny, chemie a sociálních věd.

Journal Citation Reports (JCR), poslední součást databáze, vznikl v roce 1973 v papírové podobě. Později začal být distribuován na CD-ROM, v nedávné minulosti i přes webovské rozhraní. Journal Citation Reports ukazuje závislost a vliv mezinárodních vědeckých publikací, prezentuje statistická data, která poskytují systematické a objektivní (i když často kritizované) možnosti pro stanovení relativního vlivu časopisů v rámci vlastního oboru. Umožňuje dále charakterizovat časopis prostřednictvím citačního vzorce a vztahů. Poskytuje také unikátní metodu pro testování vztahů mezi časopisy a charakterizuje tyto časopisy citačním vzorcem. [Musil, 2005]

Databáze COMPENDEX firmy Elsevier obsahuje bibliografické záznamy z oblasti inženýrství a technologií z celého světa. Specializuje se na inženýrské disciplíny: stavební, energetické, geologické a biologické inženýrství; elektronické, elektrotechnické inženýrství a řízení; chemické, důlní inženýrství, kovy a paliva; mechanické, automobilové, jaderné a letecké inženýrství; počítače, robotiku a průmyslové roboty. Retrospektiva databáze sahá k roku 1970. Obsahuje 7,5 milionu záznamů.

Tezaurus je k dispozici online v anglickém a německém jazyce. [COMPENDEX, 2008] Geografové mohou databáze využít zejména z hlediska fyzické geografie a přístrojů k měření.

INSPEC je nejrozsáhlejší databáze zpřístupňující záznamy (10,2 milionu) článků z fyziky, elektrotechniky, elektroniky, výpočetní a komunikační techniky a příbuzných oborů od roku 1969. [INSPEC, 2006]

Z hlediska geografie jsou zajímavá některá excerpovaná témata. Podsoubor fyzika sleduje také téma geofyzika; strojírenství a elektronika popisuje téma elektronických přístrojů, radary a radionavigace; a počítače počítačový software.

NTIS obsahuje informace o výzkumných a rozvojových projektech od roku 1964 sponzorovaných americkou vládou, včetně analýz připravovaných federální agenturou a jejich dodavateli. Počet záznamů je nyní 2 300 000.

Obsahově jde o databázi nesmírně bohatou a pro obor geografie dobře využitelnou. Obsahuje abstrakta o inženýrských studiích, programových produktech a dalších výzkumných dokumentech připravených americkými federálními agenturami (NASA, Department of Defense, Department of Energy, Environmental Protection Agency atd.) a nevládními organizacemi z různých oborů. [AiP NTIS, 2003–2008] Lze se zde inspirovat při tvorbě projektů, najít spojení na řešitelské týmy, zjistit, kdo se zabývá podobným výzkumem, či udělat komparaci.

5.2. Volné EIZ pro geografii a vědy o Zemi

Databáze GEODOK[20] shromažďuje analytické záznamy z profilových geografických periodik, jako jsou Geographische Rundschau [1949–], Praxis Geographie [1979–] a dalších zhruba 500 titulů seriálů zejména v německém, anglickém a francouzském jazyce od roku 1950. Mimo jiné excerpuje také Acta Universitatis Carolinae: Geographica [1966–], vydávaná v nakladatelství Karolinum.

Databáze začala vznikat v roce 1994 nejprve jako interní, pro potřeby geografického ústavu v německém Erlangen. Od roku 1999, kdy byla poprvé vystavena na internetu, prochází průběžně dalšími vývojovými změnami. Obsahuje nyní kolem 120 000 záznamů. Do databáze v anglickém rozhraní se ročně adresují 3 miliony rešeršních dotazů. [Huebner, 2008] 

Databáze GEOBIB[21], Geografická bibliografie online, poskytuje bibliografické odkazy na knihy, periodika, články, letáky, vládní dokumenty, mapy a atlasy z Knihovny Americké zeměpisné společnosti na univerzitě v Milwaukee ve Wisconsinu Jedná se vlastně o elektronickou verzi titulu Current Geographical Publications. K indexování databáze je využíván předmětový katalog AGSC, jenž odpovídá tištěnému rejstříku v tištěném periodiku Current Geographical Publications. Pro dotazy před rokem 1985 je třeba vyhledat tuto tištěnou verzi. [American..., 1985–2005]

Current Geographical Publications on-line[22] navazuje na svého tištěného předchůdce. Obsahy mezinárodní geografické literatury zahrnují knihy, články, mapy, atlasy a jiné publikace. Tento neziskový projekt byl od počátku svého vydávání (v roce 1938) službou pro akademickou obec. Počátkem roku 2006 byl změněn formát periodika a nyní zahrnuje naskenované obsahy vycházejících geografických časopisů, jež jsou seřazeny abecedně podle titulů. Databáze je průběžně aktualizována podle posledního došlého čísla.

5.3. Fulltexty pro geografii

Stále častěji se setkáváme s požadavkem uživatelů vůči knihovnám dodat plné texty (obrázky) přímo na pracovní stůl. Proto jsou plné texty velmi diskutovaným tématem, řeší se s tím spojená problematika autorského práva, bezpečnost dat a stupně utajení, rozsáhlá úložiště dat, repozitáře, které by zaručovaly neměnnost a stálou funkčnost adresy, ale i smysluplnost zveřejňování dat a dokumentů. V rámci Evropské unie probíhá masivní kampaň podpory tvorby plnotextových archivů. Google[23] spustil beta verzi vyhledávání plných textů knih. Bibliografické záznamy jsou napojeny na recenze, plné texty nebo jejich části, lze je vypůjčit z knihoven nebo koupit. Některé knihovny propojují katalogizační záznamy s Google books, čímž jejich katalogy dostávají zcela jinou dimenzi a možnosti.

Nejrozsáhlejší odborná plnotextová databáze současnosti ScienceDirect od vydavatele Elsevier je orientována především na přírodní vědy a technologie. Přístup k plným textům je možný pouze v případě předplacených konsorciálních titulů. Zpřístupňuje 10 milionů abstraktů a 9 milionů plných textů, excerpuje 2 500 titulů periodik a 6 000 e-knih, monografií a edic.

ProQuest 5000 je ucelená báze dat zpřístupňující články z 6 000 titulů periodik, která jsou dostupná prostřednictvím služby ProQuest. Zpřístupňuje zhruba k polovině článkové bibliografie plné texty s obrázky, resp. faksimile původního článku. ProQuest 5000 je rozdělen do řady samostatných bází, se kterými je možno pracovat individuálně nebo v libovolných kombinacích. 

Tab. č. 1. Tabulka použitelnosti relevantních EIZ pro geografické disciplíny.

název licencovaného EIZ

fyzická geografie

sociální geografie

kartografie

demografie

GeoRef

ANO

-

-

-

GeoBase

ANO

ANO

ANO

ANO

GeoScienceWorld

ANO

-

-

-

Web of Science

ANO

ANO

ANO

ANO

Social Sciences Citation Index

-

ANO

-

ANO

Current Contens Conect

ANO

ANO

ANO

ANO

INSPEC

ANO

-

ANO

-

NTIS

ANO

ANO

ANO

ANO

ScienceDirect

ANO

ANO

ANO

ANO

ProQuest

ANO

ANO

ANO

ANO

název volného EIZ

fyzická geografie

sociální geografie

kartografie

demografie

GEODOK

ANO

ANO

ANO

ANO

GEOBIB

ANO

ANO

ANO

ANO

Google books

ANO

ANO

ANO

ANO

Elektronische Zeitschriftenbibliothek[24] (dále EZB) je projektem univerzitní knihovny v německém Regensburgu. Jde o obsáhlý katalog vědeckých elektronických časopisů (34 776 titulů) v různých jazycích budovaný zhruba 482 knihovnami. [Elektronická knihovna časopisů, 2008] Projekt byl zahájen v roce 1997 ve spolupráci s Univerzitní knihovnou Technické univerzity v Mnichově. Do projektu se postupně zapojovaly knihovny z německy mluvících zemí i knihovny z dalších států. Právě tato spolupráce mnoha institucí je jednou z významných hodnot databáze.

EZB obsahuje odkazy na celkem více než 38 400 časopisů, z toho jich je téměř 19 239 volně dostupných. [Hutzler, 2008] Volně dostupné zdroje lze prohlížet v samostatném adresáři Directory of Free Access Journals [25]. Předmět geografie nabízí 238 volně přístupných titulů k 1. 8. 2008.[26] Při výběru titulů do databáze EZB jsou přesně stanoveny obsahové i formální podmínky, které musí titul splňovat.

České plnotextové zdroje pro geografii

Česku se začínají objevovat repozitáře na velké objemy plných textů. STK začala řešit v letošním roce projekt NUŠL, Národní úložiště šedé literatury[27], oddělení článkové bibliografie NK ČR se dlouhodobě věnuje zpřístupňování plných textů článků[28] a NK ČR chystá repozitář na ukládání velkého množství plných textů. UK začíná pracovat na repozitáři vysokoškolských kvalifikačních prací a mnoho vysokých škol v Česku již plnotextové vysokoškolské kvalifikační práce zpřístupňuje[29].

AV ČR zpřístupnila ve studovně prezidia v Praze plné texty časopisů vydaných kmenovým nakladatelstvím a chystá se postupně texty zpřístupnit ústavům i veřejnosti.

V oddělení článkové bibliografie NK ČR byly a jsou nadále propojovány záznamy z celostátních deníků s elektronickou formou příslušných článků; i nadále jsou propojovány záznamy článků z některých časopisů (Respekt a Reflex, Týden, Ekonom aj.). [ANL, 2005]

Dále jsou propojovány záznamy s plnými texty periodik, která jsou volně dostupná na internetu: odborná knihovnická periodika (Ikaros, Národní knihovna, U nás, Bulletin aj.) a periodika jiných oborů (Lesnická práce, Psychiatrie, Psychologie dnes, Vesmír, Harmonie, Collection of Czechoslovak Chemical Communications, Veřejná správa a řada dalších).

Externí uživatelé se pro zobrazení plného textu musí zaregistrovat a přihlásit. Záznamy s propojením na plný text je možno vyhledat např. přes přístupový soubor Zdrojový dokument při volbě dílčí báze Plné texty[30]. [2005]

5.4. E-slovníky pro geografii

E-slovníky pro geografii jsou výkladové a jazykové. Příkladem výkladového geografického slovníku pro fyzickou geografii je Geologická encyklopedie on-line[31] od J. Petránka z České geologické služby. Jejím základem je Malá encyklopedie geologie, kterou v roce 1993 vydal. Jeho encyklopedie byla se souhlasem a za spolupráce autora digitalizována a je dále doplňována o nové termíny. Původní kresby pérem byly částečně překresleny J. Synkem a některé termíny budou doplněny fotografiemi. V současné době předkládá encyklopedie vysvětlení 2 621 hesel (k 25. 1. 2008). [Petránek, 2007]

Anglicko-český a česko-anglický geologický slovník[32] je elektronickou podobou Geologického slovníku autorů Otakara Zemana, Karla Beneše a kolektivu vydaného v roce 1985 nakladatelstvím Academia. Některé chybějící termíny do slovníku doplnili: Zdeněk Kukal, Petr Hradecký, Vladislav Rapprich a Marcela Stárková.

5.5. E-časopisy a články pro geografii

Od roku 1993 je v oddělení článkové bibliografie NK ČR budována bibliografická databáze s anotacemi pro analytický popis ANL. Je také součástí České národní bibliografie, jež je rovněž dostupná jako volný zdroj na internetu[33]. V současnosti je plně funkční koordinovaný kooperační systém, v němž vědecké, odborné a regionální knihovny přispívají do databáze. Jak již bylo zmíněno v kapitole fulltexty, jsou vyvíjeny mechanismy k propojení článkové bibliografie a plných textů. Databáze obsahuje přes milion záznamů. Obsahově sleduje oborová periodika z filozofie, psychologie, knihovnictví, náboženství, politiky, ekonomiky, ekonomie, sociologie, práva, pedagogiky, matematiky a přírodních věd, lékařství (okrajově), techniky a průmyslu, hudby, filmu, výtvarného umění, sportu, jazykovědy a literatury, historie a geografie.

Přibližně 25 titulů profilových periodik pro obor geografie je dlouhodobě excerpováno oddělením článkové bibliografie. Kromě toho databáze obsahuje řadu regionálních článkových bibliografií.

5.6. E-learning pro geografii

Tradiční způsoby vzdělávání v kamenných budovách jsou v současnosti doplňovány novými formami vzdělávání, využívajícími nové technologie. Jde o multimediální, zábavnější a tím efektivnější výukové programy přístupné prostřednictvím elektronických zdrojů, ale i o online kurzy po internetu, ať už ve formě samostudia, nebo s aktivní účastí lektora ve virtuálních třídách. Lze je aplikovat pro všechny věkové skupiny, pro děti, mládež, dospělé i seniory.

E-learning je momentálně velmi diskutovaným a perspektivním způsobem vzdělávání. Výhody jsou pochopitelné, převažují finanční jako úspora za dopravu, ubytování, pronájem školicích místností, za lektory, tisk a nákup učebnic. Druhou oblastí výhod je úspora času, možnost svobodného využití času v době, kdy je to pro účastníka nejvhodnější, například po pracovní době, o prázdninách, apod. Ve školách se e-learningu využívá jako vhodného doplňku k výuce. Je možné vystavovat prezentace na stránkách školy, půjčovat studentům výukové programy, krátké filmy se zpracovávají pro výuku například na YouTube[34].

E-learning pro geografii prezentuje například projekt určený především učitelům zeměpisu pod hlavičkou e-geografie s názvem Výuka v terénu[35]. Stránky mají představit geografii jako obor a „jak ji můžete využívat v běžném životě“. [Marada, 2005] Obsahují především rozmanité návrhy výuky zeměpisu v terénu (ale i ve třídě) pro žáky základních a středních škol.

Někteří vysokoškolští pedagogové si připravují vlastní výukové stránky pro studenty. Příkladem je V. Herber z Masarykovy univerzity v Brně. Vytvořil si stránky Herber.kvalitně[36]. Zájemci zde mohou studovat témata: geografie Slovenska, geografie světového oceánu, přírodní katastrofy, fyzická geografie České republiky, krajinná ekologie a dálkový průzkum Země. Mají přístup i do témat přednášených v rámci letní školy geografie. [Herber, 2001–2008] Například Herberovy Přírodní katastrofy a environmentální hazardy představují samostatnou multimediální výukovou příručku na velmi vysoké obsahové i formální úrovni.

R. Grygar a J. Jelínek z Institutu geologického inženýrství Hornicko-geologické fakulty v Ostravě připravili multimediální učebnici Geomorfologie pro technické obory[37]. [Grygar, Jelínek, 2008]. Přednášky obsahují 14 rozpracovaných témat.

K. Hrach připravil Interaktivní sbírku úloh ze statistiky[38] na Fakultě sociálně-ekonomické v Ústí nad Labem. [Hrach, 2003] Učebnice obsahuje 5 kapitol a odkazy. Ocení ji především demografové.

Geografický server[39] vytvořil T. Brabec. [Brabec, 2002–2008] Uživatelé si mohou vybrat stát, o němž hledají informace. Dále je k dispozici 8 odborných rozpracovaných témat z oboru geografie: matematická, fyzická, sociální, politická a regionální geografie, geografie ČR, mapy a světová čísla.

Ze zahraničních výukových portálů geografie je nejslavnější About.com pro geografii[40].

Jde o propracovaný výukový portál s interaktivním učitelem, M. Rosenbergem, který je také odpovědný za stránky. Producentem stránek je The New York Times Company. Pokud se zájemce o výuku zaregistruje, dostává pravidelně týdenní newsletter ze světa geografie a může se účastnit e-learningového kurzu Geografie 101 online.

Stránka Co je geografie? nabízí vyčerpávající zdroje z oboru geografie. Jsou zde seznamy superlativů z oboru; informace o geografickém vzdělávání, regionální geografie a další zdroje. Stránka mapy v About.com představuje zdroje elektronických map volně dostupných na internetu. Jsou zde i informace, jak nejlépe mapy využít. [Rosenberg, 2008] Stránka s názvem fyzická a kulturní geografie zpřístupňuje zdroje pro všechna odvětví geografie, která vyrůstají ze dvou disciplín, fyzické a kulturní geografie. Stránky About.com geography jsou aktuální, vtipné a poučné.

Virtuální výukové kurzy pro vědy o Zemi a životní prostředí Earth and Environmental Courseware[41], vytvořené v Kalifornii, představují zajímavé simulace zemětřesení. Učí studenty, jak se šíří seizmické vlny a kde se nachází epicentrum. Další výukový materiál se věnuje globálnímu oteplování. V rámci geologické laboratoře bylo kromě virtuálního zemětřesení vytvořeno ještě virtuální datování a řeky. [Earth and Environmental Courseware, 2008]

6. Geografické názvosloví

Geografie používá kromě spisovného jazyka i speciální odborný jazyk. Jde o zvláštní odvětví oboru, které často přesahuje do oblasti lingvistiky. Mnoho souborných termínů používaných geografií, jako například les, vesnice, řeka, se vyskytuje v mluveném jazyce. Geografové proto musí být schopni stanovit, která pojmenování z běžnéhojazyka je účelné používat jako odborné termíny a pro které pojmy si geografové musí vytvořit nové termíny. Nově se vytvářejí zejména komplexní termíny v obecné fyzické a ekonomické geografii (geosféra, biogeosféra atd.). Řadu termínů přejímá geografie vzhledem ke svému rozsahu a přesahu z jiných oborů. [Riedlová; Demek; Pech, 1980]

Geografie si však vytváří i své speciální názvosloví, a to jak obecné, tak i speciální geografické názvosloví. Speciálním geografickým názvoslovím rozumíme názvy geografických objektů, tzv. geonyma.

Podle způsobu použití rozeznáváme oficiální názvy, standardizované úředně v jednotlivých státech, a exonyma, tj. vžité názvy používané mimo státní území současně s názvy oficiálními.

Geografické názvy podléhají historickému vývoji. V současné době je ve smyslu usnesení názvoslovných konferencí OSN snaha o omezování exonym a o používání oficiálních názvů. Správné používání geografického názvosloví je jedním z důležitých předpokladů úspěšné práce geografů. [1980]

Standardizace geografického názvosloví je v Česku prováděna Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním v Praze (dále ČÚZK), resp. Názvoslovnou komisí ČÚZK. Produktem standardizační činnosti sekretariátu Názvoslovné komise je od roku 1997 databáze geografických jmen Zeměměřického úřad, Geonames.

V rámci UNESCO existuje expertní komise pro geografické názvosloví The Group of Experts on Geographical Names (UNGEGN); jejím členem je i Česká republika.

Základním českým periodikem, které se dlouhodobě věnuje názvosloví z hlediska jazykového a gramatického, jsou Acta onomastica, vydávaná Ústavem pro jazyk český Akademie věd. [1995–] Titul je excerpován oddělením článkové bibliografie NK ČR od roku 1997.

Akademie věd vydává také Slovník pomístních jmen v Čechách [2003–] v redakci L. Olivové-Nezbedové. Tatáž autorka spolu s J. Matúšovou zpracovala v roce 1991 v Ústavu pro jazyk český ČSAV Retrográdní index lexikálních jednotek pomístních jmen v Čechách a Index lexikálních jednotek pomístních jmen v Čechách.

Dalším důležitým pramenem je edice Geografické názvoslovné seznamy OSN [1982–], vydávaná ČÚZK.

6.1. Geografické názvosloví na internetu

Geografické názvy v Kanadě schvaluje od roku 1897 komise Geographical Names Board of Canada (dále GNBC). Canadian Geographical Names Data Base[42] (dále CGNDB) obsahuje kolem 500 000 záznamů. Stránky jsou anglicko-francouzské. Je připojena nápověda a řada pomocných vysvětlivek.

Expertní skupina pro geografické názvy, United Nations Group of Experts on Geographical Names[43], při Organizaci spojených národů se prezentuje poměrně rozvětvenými webovými stránkami. Její počátky sahají k roku 1948, kdy byl v OSN otevřen problém standardizace zeměpisných názvů. První konference OSN o standardizaci byla svolána do Ženevy v roce 1967. Odtud vzešel požadavek vytvořit expertní skupinu k tomuto tématu. V současnosti je UNGEGN jednou ze sedmi stálých odborných organizací OSN. Konference OSN o standardizaci geografických jmen je svolávána jednou za pět let. Expertní komise má od roku 2007 celkem 23 odborných divizí z různých jazykových a zeměpisných oblastí. Každá země se svobodně rozhoduje, do které skupiny chce patřit. Čeští zástupci jsou v sekci zemí pro střední, východní a jihovýchodní Evropu.

Na webových stránkách jsou k dispozici také materiály z konferencí a pracovních skupin. Pro kartografické služby jsou připraveny online toponymické pokyny pro osm evropských zemí. UNGENG dále nabízí statistické databáze jako klasifikační rejstříky a vlastní databázi UNDATA. Dále zde najdeme informace o vydaných publikacích k oboru, konferencích, zpravodajích a metodách klasifikace.

Getty Thesaurus of Geographic names on-line (dále TGN), vydávaný v Kalifornii, obsahuje 1 100 000 geografických názvových hesel v 912 000 záznamech.

Tezaurus byl rozvíjen především pro historiky umění ke geografickému vyhledávání a lokalizaci uměleckých předmětů a jejich tvůrců. Přesto je geografický tezaurus široce vyhledáván a využíván. Dnešní TGN slouží zejména pro výzkum a katalogizaci. [Getty Vocabularies FAQ, 2008] TGN identifikuje politická a fyzická místní jména. Je budován jako otevřený, volný internetový zdroj. Všechna jména jsou hierarchicky řazena podle ekvivalentních, hierarchických a asociativních termínů, jak je pro tezaurus běžné. [Johnson, 2003, s. 53]

7. Kartografické dokumenty

Kartografické dokumenty charakterizujeme jako dokumenty, které znázorňují celek nebo část zemského povrchu či jakéhokoli kosmického tělesa. Jsou to dvojrozměrné a trojrozměrné mapy, plány, letecké, navigační a hvězdné mapy, atlasy, glóby, mapové sekce, pohledové mapy atd. [IFLA, 1997, s. 10] Oproti běžným dokumentům se u kartografických dokumentů vyskytuje zpravidla měřítko mapy a v oblastech fyzického popisu bývá informace o počtu listů map s jejich rozměry.

7.1. Tištěné kartografické bibliografie

Největší pozornost je v současnosti věnována historickým mapám. Jsou opravdu strhující svým dokonalým grafickým a rukodělným zpracováním. Vzniká mnoho projektů k digitalizaci starých map. Mapová díla jsou vyhledávána odborníky i laiky. Seznamy a bibliografie map jsou vytvářené a žádoucí nejen pro specialisty, knihovny, muzea, archivy, ale i pro trh se starými tisky, antikvariáty a aukční síně.

České republice se věnovali kartografické bibliografii především F. Roubík, K. Kuchař a L. Mucha. Krátce se zaměříme na dvoudílný Roubíkův Soupis map českých zemí. [1951, 1955] V prvním svazku soupisu kartografického materiálu českých zemí byly zaznamenány jednak celkové mapy Čech, jednak mapy českých krajů a mapy zemí bývalé Koruny české. Byl připojen soupis literatury ke kartografii Čech. Druhý svazek soupisu kartografického materiálu obsahoval soupis map českých politických a soudních okresů, celkové mapy českých panství a statků, mapy území diecézí a obchodních i živnostenských komor a dodatky map a signatur k 1. svazku.

W. Ristow, bývalý vedoucí Mapové sbírky a oddělení geografie v Kongresové knihovně, byl autorem průvodce historickou kartografií, Guide to the history of cartography: an annotated list of references on the history of maps an mapmaking. Bibliografie obsahovala 398 záznamů. [Johnson, 2003, s. 150]

Bibliografie Concise bibliography of the history of carthography: a selected, annotated list of works on old maps and their makers, and on their collection, cataloging, care, and use je také přístupná online[44], na stránkách Newberry Library. Kurátor mapových sbírek Newberry Library v Chicagu Robert W. Karrow vytvořil seznam v roce 1997. Dílo má tři části: všeobecnou, katalogy map a mapové bibliografie. Bibliografie obsahuje 4 500 sekundárních pramenů vztahujících se k tematice historické kartografie. [Concise..., 1997]

7.2. Elektronické kartografické zdroje

Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se mimo jiné orientuje i na využívání starých map při studiu krajiny. Jedním z prvních projektů byla Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska.[45]

V rámci projektu byly získány kompletní soubory I. a II. vojenského mapování, které jsou na webových stránkách zpřístupněny v digitální formě pomocí aplikace Zoomify.

Ve spolupráci s E. Semotanovou z Historického ústavu AV ČR byla vytvořena prezentace Müllerova mapování z území Čech a Moravy. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem byla digitalizována část mapového operátu Stabilního katastru. Jednalo se o cca 1 200 mapových listů z celkem 205 katastrálních území Čech i Moravy. Zatím posledním přírůstkem byl nekompletní soubor map III. vojenského mapování, které v rámci spolupráce poskytla v digitální podobě Agentura ochrany přírody a krajiny. [Prezentace starých..., 2005] 

Kolekce map Kartografické sekce při OSN, United Nations Cartographic Section: Maps and geographic information resources[46], zahrnuje na 80 000 map, asi 3 000 atlasů, cestovních průvodců, odkazových a informačních materiálů z oblasti kartografie a geografie a digitálních kartografických děl. [United Nations, 1996–2007]

Lze prohledávat 2 druhy map: všeobecné a mapy zemí nebo jejich částí, v nichž OSN podnikalo nějaké mise.  

Web s názvem Map History: History of Cartography[47] je vytvářen a aktualizován Tonym Campbellem, knihovníkem Mapové sbírky British Library. Portál obsahuje přes 100 stránek a 5 000 anotovaných odkazů, vybraných podle relevance a seřazených do 25 kategorií. [Campbell, 2008] V současné době jde nepochybně o nejkvalitnější portál k historické kartografii.

Kartografická sbírka Knihovny Perryho–Castañedy, Perry-Castaneda Library Map Collection: Washington maps[48], obsahuje 250 000 map, z nichž 5000 je přístupných online. Virtuální mapová sbírka je rozdělena podle historických map: světa; Afriky; Ameriky; Asie; Austrálie a Oceánie; Evropy; Středního východu; polárních oblastí a oceánů; Ruska a bývalých sovětských republik; Spojených států; a Texasu. [Perry-Castañeda, 2008]

David Rumsey map collection[49] se zaměřuje na vzácné mapy Severní a Jižní Ameriky z 18. a 19. století a světové mapy. V současné době nabízí online 18 460 map a jiných kartografických materiálů. Při vyhledávání je možné využít prohledávač LUNA nebo listovat abecedním seznamem děl. Ta se zobrazují zároveň s detailním popisem. [Rumsey, 2008] 

Elektronický časopis MapForum.Com: specialist antique map magazine, specializující se na studium starých map a sběratelství, vychází čtvrtletně v Londýně. Obsahuje biografie významných kartografů, bibliografie mapových děl, popisy antikvariátních atlasů, aukční informace, recenze knih. Většina přispívajících autorů je z Velké Británie a zajímají se především o evropskou kartografii. [Johnson, 2003, s. 151] Tento zdroj je příkladem prolnutí ziskové a neziskové sféry, světa vědy a obchodu.

7.3. Atlasy

Oddělení geografie a map v Library of Congress vlastní více než 53 000 atlasů. Patří tak k největším a nejucelenějším sbírkám na světě. Další vzácné atlasy se nacházejí v oddělení vzácných tisků. A list of geographical atlases in the Library of Congress: with bibliographical notes Kongresové knihovny je primárně orientován na Spojené státy americké (47 %), další geografické oblasti jsou: svět (19 %) a Evropa (16 %).

Bibliografie vyšla v 9 svazcích [1909–1992]. Toto monumentální dílo představuje ojedinělý příspěvek do oblasti historické kartografie. Někteří zaměstnanci mu zasvětili celý život. Například knihovnice Clara LeGear pracovala na tomto projektu od roku 1914 do roku 1992, celkem 78 let (42 roků jako zaměstnanec a 36 let jako dobrovolník). [Library..., 2006]

Historical Atlas of the 20th Century[50] od M. Whita obsahuje řadu tematických originálních map. První oddíl představuje mapy socio-ekonomických trendů: pracovní síly v zemědělství, kojenecká úmrtnost, gramotnost a rozšíření telefonů ve světě. [White, 1998–2003] Dále White vypracoval srovnávací časové osy pro čtyři období 20. století. Každé období má ještě zvláštní přímky pro anglicky mluvící svět; Evropu; zbytek světa; technologie a FAO[51].

Další zajímavé tematické mapy jsou pro systémy vlády podle desetiletí a podle typů vlády (monarchie, demokracie atd.).

Jiná témata v online atlasu jsou obyvatelstvo a války ve 20. století, zvláštní historická místa ve světě a mezinárodní vztahy.

8. Institucionální základna oboru geografie

Organizace působící jako centra geografie mohou být rovněž velmi cenné. Bývají důležitým kontaktním a komunikačním uzlem pro geografy, mohou poskytovat informace o studiu a moderních trendech geografie (na internetu, v knihovnách nebo v centrálách), publikují, pořádají konference, přednášky a expedice, mají vlastní oborové knihovny, vypisují programy a projekty, zkrátka všestranně podporují a rozvíjejí obor. Z tohoto důvodu byla zařazena kapitola pojednávající o klíčových geografických korporacích v Česku i ve světě. Podobně jako v ostatních částech studie je preferováno české uživatelské prostředí.

8.1. Vysoké školy

Geografii je možno studovat a zkoumat v následujících českých institucích (uvedeno včetně vedoucích ústavů a kateder k 1. 3. 2008):

Tab. č. 2.  Přehled vysokých škol v Česku s oborem geografie [VŠ Česko, 2007-2008]

Brno

  Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  vedoucí: doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc.

Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  vedoucí katedry : doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc.

Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Brno
  vedoucí katedry : doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.

České Budějovice

Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice
  vedoucí katedry : doc. RNDr. Jan Kubeš, CSc.

Olomouc

Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc
  vedoucí katedry : Doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D.

Katedra geoinformatiky PřF UK UP v Olomouci
  vedoucí katedry : Prof. RNDr. Vít Voženílek,CSc.

Ostrava

Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava
  vedoucí katedry : Mgr. Monika Mulková Ph.D.

Katedra sociální geografie a regionální geografie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská universita, Ostrava
  Vedení katedry : RNDr.Petr Rumpel Ph.D.

Plzeň

Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Západočeská univerzita, Plzeň
  vedoucí katedry : PaedDr. Jaroslav Dokoupil, Ph.D.

Praha

Geografická sekce, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
  vedoucí : proděkan Doc. RNDr. Vít Vilímek, CSc.

Katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
  vedoucí katedry : Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc.

Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
  vedoucí katedry : Doc. RNDr. Bohumír Janský, CSc.

Katedra kartografie a geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
  vedoucí katedry : Doc. Ing. Jan Kolář, CSc.

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
  vedoucí katedry : Doc. RNDr. Dušan Drbohlav, CSc.

Ústí nad Labem

Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita J.E. Purkyně, Ústí nad Labem
  vedoucí katedry : Doc. RNDr. Jiří Anděl, CSc.

Katedra regionálního a lokálního rozvoje, Fakulta sociálněekonomická, Univerzita J.E. Purkyně, Ústí nad Labem
  vedoucí katedry : RNDr. Miloslav Šašek, CSc.

8.2. Geografické a kartografické společnosti v Česku

Česká geografická společnost (ČGS)[52]

Původně se nazývala Česká společnost zeměvědná. Byla založena již roku 1894 okruhem známých cestovatelů a geografů, kteří usilovali o jakousi nezávislost na univerzitním prostředí. Mezi zakládajícími členy byli například cestovatelé Vojtěch Náprstek, Emil Holub, geograf Václav Švambera nebo spisovatel a historik Zikmund Winter. Jedním z hlavních plodů společnosti bylo vydávání Sborníku České společnosti zeměpisné. [Martínek, 2007, s. 52]

Česká geografická společnost (dále jen ČGS) je v současnosti občanským sdružením vědeckých, pedagogických a odborných pracovníků oboru geografie a příbuzných oborů, sdružených ke společné činnosti, jejímž účelem je podílet se na dalším rozvoji a zvyšování úrovně geografie, na koncepční a prognostické činnosti, na rozvoji geografického vzdělávání, jakož i na propagaci a realizaci výsledků vědeckovýzkumné činnosti ve společenské praxi i v široké veřejnosti. ČGS spolupracuje s vědeckými společnostmi obdobného zaměření v ČR i v zahraničí. [Stanovy, 2007] ČGS pořádá sjezdy a vydává časopisy Geografické rozhledy (1991–) a Geografie: sborník ČGS (1982–). Sborník patří k nejstarším vědeckým časopisům v České republice (vychází od roku 1895). Časopis poskytuje prostor pro prezentaci a diskusi výsledků výzkumu z fyzické i sociální geografie, případně dalších příbuzných oborů. V roce 2008 se stal prvním českým oborovým periodikem s impakt faktorem ISI.  

Posláním Kartografické společnosti ČR (KS ČR)[53] je sdružovat zájemce o rozvoj kartografické vědy, techniky a kartografických technologií, o výchovu a vzdělávání kartografů, o historii kartografie a o tvorbu, výrobu a využívání různých typů map a atlasů. KS ČR vydává dvakrát do roka Zpravodaj, který je též přístupný v elektronické podobě[54]. Na webových stránkách jsou informace o spřízněných institucích, kartografických konferencích od roku 1967, o kartografických vydavatelstvích, o výuce kartografie na vysokých školách v Česku. [Kartografická společnost České republiky, 2008]

Již desátým rokem společnost vyhlašuje prestižní soutěž Mapa roku. Kartografická společnost chce jejím prostřednictvím zhodnotit kvalitu kartografických děl vydávaných na území České republiky a ocenit producenty map, kteří dodržují kartografické zásady tvorby map, a jejich díla jsou tak kvalitní a pro společnost přínosná. Výsledky soutěže za rok 2007 byly vyhlášeny na letošním veletrhu Svět knihy v Praze. [Skála, 2008]

Česká demografická společnost (ČDS)[55] je dobrovolná výběrová organizace vědeckých, vědecko-pedagogických a odborných pracovníků v oblasti demografie a příbuzných vědních oborů sdružených ke společné činnosti. Cílem společnosti je rozvoj vědního oboru demografie, uplatnění oboru demografie ve společenské praxi a popularizace a propagace výsledků vědeckého výzkumu. [Stanovy, 1991]

Společnost vydává edici Acta demographica (1977–), kde jsou zveřejňovány rozsáhlejší monografie. Dále je publikován Zpravodaj s informacemi o činnosti demografů a o zajímavostech současného populačního vývoje. ČDS vydala také Mnohojazyčný demografický slovník. [Pavlík, Kalibová, 2005]

Odborné skupiny České asociace pro geoinformace[56] ustavuje předsednictvo na základě zájmu členů. Odborné skupiny České asociace pro geoinformace jsou: GIS a územní plánování; katastr nemovitostí; prostorová identifikace; autorská práva. [Česká ..., 2001]

8.3. Geografické knihovny a mapové sbírky v Česku

Geografická knihovna PřF UK[57]vznikla v roce 1885 ve Spálené ulici v Praze. Nově vzniklá fakulta dostavěla v roce 1926 východní křídlo budovy na Albertově 6 v Praze 2 a geografie zde získala prostory pro velkou oborovou knihovnu. V roce 1993 převzala fond zrušeného Geografického ústavu ČSAV. [Novotná, 2006] Sekční proděkan Luděk Sýkora v roce 2005 inicioval a organizoval zásadní přeměnu pracoviště v moderní evropskou knihovnu. Proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Celková plocha knihovny v otevřeném fondu byla výrazně rozšířena – na 200 m2 – a zpřístupnily se dosud uzavřené galerie. Celkový počet dokumentů představuje cca 90 000. Zaměstnanci knihovny spolupracují úzce s Národní knihovnou ČR na tvorbě geografických a jmenných autorit, dále pak v kooperačních katalogizačních systémech.

Geografická knihovna PřF UK je v Česku jedinečná svým obsahem. Vlastní také unikátní statistické dokumenty, z nichž větší část byla v knihovně Českého statistického úřadu zničena povodněmi v roce 2002. Pro své výsadní oborové postavení byla Geografická knihovna PřF UK v minulosti nazývána Základní geografickou knihovnou, Knihovním střediskem geografie nebo Oborovou knihovnou geografie. [2006] Za nejvýznamnější výsledky současného výzkumu Geografické knihovně PřF UK lze považovat především práci na projektu Geografická bibliografie ČR online článkové oborové bibliografie pro významné francouzské periodikum Bibliographie géographique internationale.

Zeměměřická knihovna ODIS VÚGTK Zdiby [58] je součástí Odvětvového informačního střediska Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (dále ODIS VÚGTK) ve Zdibech[59]. Není profilově geografickou knihovnou, ale část fondu obsahuje dokumenty pro geografické disciplíny.

Katalog knihovny ODIS VÚGTK čítá 80 000 bibliografických záznamů z oborů geodezie, kartografie, zeměměřictví, katastru nemovitostí, fotogrammetrie, geodynamiky, geofyziky, geomatiky, geodetické astronomie.

Mapová sbírka Univerzity Karlovy[60] byla na Univerzitě Karlově založena v roce 1920 jako Státní sbírka mapová Republiky československé. Pečuje o kulturní odkaz neocenitelné hodnoty, poskytuje podklady pro činnost výzkumnou, studijní i pro širší kulturní účely.

Ve sbírkových fondech jsou zařazena faksimile od 8. stol. a originály kartografických výtvorů. Počet listů map je asi 100 000, ve fondu je na 2 000 atlasů.

8.4. Zahraniční geografické společnosti

Cílem International Geographical Union (dále IGU)[61] je podpora geografického výzkumu, dále1.2. podněcování a koordinace spolupráce v oblasti geografického výzkumu, vyžaduje-li například mezinárodní spolupráci. [IGU, 2000]

Výkonný výbor IGU zastupuje všechny světadíly. Národní výbory zastupuje za Českou republiku v IGU Rudolf Brázdil[62] z Masarykovy univerzity v Brně.

IGU má dva speciální výbory: Oceans 21 Special Committee[63] a World Map on the State of the Environment. IGU shromažďuje na svých webových stránkách řadu odkazů na významné mezinárodní vědecké geografické korporace. [Links IGU, 2000]

Association of American Geographers (AAG)[64] byla založena roku 1904 za účelem podpory profesionálního studia geografie a podpory pronikání aplikované geografie do vzdělávacích, vládních a ekonomických struktur. [Association of American Geographers, 2008] AAG má kolem 6 700 členů, většinou z USA, ale je zde i 60 členů z neamerických států. [Johnson, 2003, s. 6] Při asociaci pracuje 53 speciálních skupin.

Royal Geographical Society (RGS)[65] a Institute of British Geographers (IBG)

Královská geografická společnost ve Velké Británii byla jako vědecká instituce založena již v roce 1830. Obsahem její činnosti byl rozvoj geografie jako vědy a podpora odborníků.

V současnosti se řadí mezi světová centra geografického výzkumu. Členskou základnu tvoří 15 000 geografů, učitelů a vědců ze 100 zemí. Společnost udílí také ocenění a granty. Společnost podporuje 16 výzkumných programů pro geografické výzkumy a cesty. Geografická společnost úzce spolupracuje s Institute of British Geographers.

Die Deutsche Gesellschaft für Geographie (DGfG)[66] je střešní organizací pro geografické společnosti z německy mluvících oblastí. Byla založena roku 1995. V současné době má 25 000 členů. [Die DGfG, 2008] Společnost zastupuje zájmy geografek a geografů činných ve školství i v praxi. Cílem DGfG je propagace geografie na veřejnosti jako disciplíny důležité pro školu, vědu a praxi.

Závěr

Zatímco v zahraničí jsou geografické bibliografie pokryty systematicky po celé 20. století, v České republice jsou velmi roztříštěné a víceméně spojené s iniciativou jedince než s nějakou konkrétní institucí. Od 90. let se neprovádí cílená geografická bibliografie, což souvisí se zrušením Geografického ústavu ČSAV. Můžeme mluvit o krizové situaci pro českou geografickou bibliografii. Geografická knihovna PřF UK proto v současnosti pracuje na projektu Geografická bibliografie ČR online.

Velká pozornost byla záměrně věnována tištěným bibliografiím a referátovým časopisů, jež mají stále svou nezastupitelnou informační hodnotu. Prošly zajímavým, typicky globalizačním vývojem. Změnily se z národních na mezinárodní, anglikanizovaly se a v posledním období mění často formát a přecházejí na webová rozhraní. Je možné, že s postupujícím masivním nástupem digitalizace budou v budoucnu zpřístupněny na internetu.

Srovnání v oblasti elektronických zdrojů je ještě složitější. Česko nemá šanci konkurovat americkým nebo západoevropským zdrojům, ale může se zapojit do stávajících databází, služeb a systémů. Může je také účelně využít, přeskočit některé vývojové fáze a vyvarovat se chyb.

Mnoho popsaných a uživateli intenzivně používaných licencovaných databází pro geografii, jako jsou GeoBase, GeoRef, GeoScience World, bylo v ČR zakoupeno v rámci podpory programů pro vědu a výzkum. Tento program MŠMT v letošním roce končí a zatím není jasné, zda zdroje budou nadále přístupné a v jakém rozsahu.

Byly zpracovány i volné zdroje pro geografii, jako jsou GEODOK, Current geographical publications Contents nebo GEOBIB. Některé z nich mají obrovskou návštěvnost. Například anglickou verzi německé databáze GEODOK navštíví ročně 3 miliony uživatelů.

Plné textyČesku jsou tématem dne. Akademie věd ČR rozběhla projekt skenování plných textů časopisů vydaných v jejím kmenovém nakladatelství. Národní knihovna ČR má již funkční systém plných textů, které jsou výběrově připojeny jak k článkové bibliografii databáze ANL, tak do samostatné databáze plných textů ANL FULL. V dohledné budoucnosti chystá NK ČR repozitář pro ukládání velkého množství plnotextových dokumentů.

Po Masarykově univerzitě v Brně a dalších vysokých školách, které již zpřístupňují své vysokoškolské kvalifikační práce, se chystá učinit významný krok tímto směrem i Univerzita Karlova. Státní technická knihovna zahájila projekt NUŠL, Národní úložiště šedé literatury, jenž bude usilovat o zpřístupnění plných textů této významné oblasti.

Rozvojem informačních technologií dochází na komerční bázi k propojování nejrůznějších bibliografických, knihovnických, nakladatelských a dalších zdrojů, ale také k rozvoji novodobých systémů fondů digitálních informací volně dostupných na WWW. Tyto novodobé systémy se začínají propojovat navzájem. [Bratková, 2001]

Spojování a propojování zdrojů a služeb a především zpřístupňování plných textů patří také k aktuálním trendům v oblasti geografických informačních zdrojů. Česko se může z tohoto vývoje poučit a usoudit, kde je účelné se přidat ke světu a kde jít vlastní cestou. Například u projektu plošného zveřejňování plných textů a dokumentů bych se držela racionálního hlediska a důkladně zvažovala možnosti následného využití. Není účelné a smysluplné, aby všechny dokumenty byly vystaveny v plném textu na internetu. Navíc platí, že: Trendy informačních služeb z hlediska oboru informační a knihovní vědy se budou, ..., odvíjet od trendů společenských a zejména ekonomických. [Papík, 2002]

budoucnu bude nezbytné pokračovat v tvorbě databáze Česká geografická bibliografie ČR online a rozšířit ji směrem do 19. století excerpováním našich dokumentů i sekundárních pramenů z bibliografie Rakouska a Německa, popřípadě využít sekundární informace uložené v Knihopisu a pokračovat do roku 1500. Bibliografie může být rozšiřována o anotace a plné texty nebo kartografické dokumenty, například mapy.

Měl by být přeložen oborový tezaurus z geografie pro indexaci dokumentů. Bude nezbytné prozkoumat, který ze zahraničních tezaurů by byl nejvhodnější.

Bude nutné pokračovat ve spolupráci na mezinárodní geografické bibliografii v Paříži. Redakce českých geografických časopisů (například AUC: Geographica, Geografie: sborník ČGS) usilující o přidělení impakt faktoru ISI by měly mít zájem o prosazení svých článků nejen do geografických databází GeoRef a GEOBASE, ale i do služeb ScienceDirect nebo EZB. Mohly by začít plnotextovou prezentací starších článků na vlastních webových stránkách. Tím by měla česká geografie blíž k světovému výzkumu.

Předložená studie sestavila komplexní přehled o geografických informačních pramenech, který ovšem není a nemůže být vzhledem k dynamice oboru, internetu i informačního trhu vyčerpávající.

Závěrem lze dodat, že geografie současnosti má bohaté informační zázemí, tradici i nadějnou budoucnost. Mnoho klíčových odvětví se bez geografie neobejde. Tento fakt je zárukou budoucího výzkumu a vývoje oboru.

 

Seznam použité literatury [dle ISO 690]

AiP. 2003–2008. NTIS [online]. Praha : Albertina icome, 2003–2008 [cit. 2008-08-03]. Dostupný z WWW: www.aip.cz/titul.php?titul=953 .

AMERICAN GEOGRAPHICAL SOCIETY. 1985–2005. Online geographical bibliography Geobib [online]. Milwaukee (Wisconsin) : American Geographical Society Library, 1985–2005. Dostupný z WWW: http://geobib.lib.uwm.edu/cgi-bin/Pwebrecon.cgi?DB=local&PAGE=First

ANL: články v českých novinách, časopisech a sbornících. 2005. Praha : NK ČR, oddělení analytického zpracování, 2005 [cit. 2008-06-17]. Dostupný z WWW: http://sigma.nkp.cz/F/KA7Q9YUCBRMBCHU1DYA4H8XQMBTMKGYEF3UYCIKKXYXXCKNGU8-00882?func=file&file_name=base-info

ASSOCIATION OF AMERICAN GEOGRAPHERS. 2008. About AAG [online]. Washington, DC : Association of American Geographers, 2008 [cit. 2008-08-05]. Dostupný z WWW: http://www.aag.org/Info/info.html

Bibliographia Cartographica. 1975– . München : Saur, 1975–. Ročenka. ISSN 0340-0409. 

Bibliographie géographique internationale = International geographical bibliography : FRANCIS 531. Vol. 100, tome 1, (1996–). Paris : PRODIG, 1996–. ISSN 1274-9249.

Bibliographie géographique internationale. 2008. [online]. Paris : PRODIG, 2008 [cit. 2008-06-17]. Dostupný z WWW: http://www.prodig.cnrs.fr/spip.php?rubrique67

BRABEC, Tomáš. 2002–2008. Geografický server [online]. [S. l.]: Brabec, 2002–2008 [cit. 2008-06-17]. Dostupný z WWW: http://www.zemepis.com/index.php. 

BRATKOVÁ, Eva. 2001. Citace odborné literatury jako nástroj rozvoje služeb a integrace digitálních knihoven In AKP 2001: Automatizace knihovnických procesů. 8: sborník z 8. ročníku semináře pořádaného ve dnech 24.–25. dubna 2001 v Liberci [online]. Editor B. Ramajzlová. 1. vyd. Praha : ČVUT, Výpočetní a informační centrum; 2001 [cit. 2008-06-17], s. 109–120. Dostupný z WWW: http://knihovny.cvut.cz/akp/clanky/12.pdf . ISBN 80-01-02-366-4. 

BRÁZDIL, Rudolf. 2004. Úvod do studia geografie [online]. Brno : PřF MU, 2004 [cit 2008-08-05]. Dostupný z WWW: http://www.geogr.muni.cz/archiv/vyuka/UvodGeogr/Uvod_1_2004.pdf

BREWER, J. Gordon. (Ed.) 1978. The literature of geography: a guide to its organisation and use. 2nd ed. London : Clive Bingley; Hamden, Conn. : Linnet Books, 1978.  

BROGIATO, Heinz Peter; SCHULTE, Birgit A. (Ed.) 1996. German geographical research 1992–1996: bibliography of publications in geographical series: submitted at the occasion of the 28th International Geographical Congress, The Hague, The Netherlands, August 4.–10. 1996. Trier : Universität Trier, 1996.  

CAMPBELL, Tony. 1996–2008. Map History: History of Cartography [online]. London : British Library, c1996–2008 [cit. 2008-07-10]. The World Wide Web Virtual Library: Map history. Dostupný z WWW: http://www.maphistory.info/. 

COMPENDEX [online]. 2008. Karlsruhe : STN, 2008 [cit 2008-08-05]. Dostupný z WWW: http://www.stn-international.de/stndatabases/databases/compende.html

Česká asociace pro geoinformace [online]. 2001. Praha : Česká asociace pro geoinformace, 2001 [cit. 2008-06-17]. Dostupný z WWW: http://www.cagi.cz/

Die Deutsche Gesellschaft für Geographie = German Society for Geography [online]. 2008. Kiel : Die Deutsche Gesellschaft für Geographie, 2008 [cit. 2008-07-08]. Dostupný z WWW: http://www.geographie.de/dgfg/index.html

Earth and Environmental Courseware [online]. 2008. Long Beach (California) : The California State University, 2008 [cit. 2008-06-23]. Dostupný z WWW: http://nemo.sciencecourseware.org/eecindex.php

FAKTOR, I. 2006. Hirschův index a česká věda aneb Domácí realita. Vesmír. 2006, roč. 85, č. 9, s. 555–556. Dostupný též z WWW: http://www.vesmir.cz/clanekT.php3 . ISSN 0042-4544.  

GAZICKA, Dorota; PELIWO, Jan. (Ed.) 1956–. Bibliografia geografii Polskiej = Bibliography of Polish geography = Bibliografija Polskoj geografii... Warszawa : PAN, 1956–. Ročenka. Od r. 1991 mají jednotlivé svazky ISBN. Součástí názvu je rok. ISSN 0523-1787. GeoRef [online]. 2008. New York : Ovid Technologies, 2008 [cit. 2008-06-17]. Dostupný z WWW: http://www.ovid.com/site/catalog/DataBase/96.jsp

GeoScienceWorld [online]. 2008. Alexandria (Virginia) : GeoScienceWorld, 2008 [cit. 2008-06-17]. Dostupný z WWW: http://www.geoscienceworld.org/misc/about.dtl .  

Geographische Rundschau. 1.-Jahrgang (Januar 1949–). Braunschweig : Westermann, 1949–. ISSN 0016-7460. 1× měsíčně. 

Getty Vocabularies FAQ [online]. 2008. Los Angeles (California) : J. Paul Getty Trust, 2008 [cit. 2008-06-05]. Dostupný z WWW:

http://www.getty.edu/research/conducting_research/vocabularies/faq.html

GRYGAR, Radomír; JELÍNEK, Jan. 2008. Geomorfologie pro technické obory. Ostrava : Institut geologického inženýrství Hornicko-geologické fakulty, 2008 [cit. 2008-08-08]. Dostupný z WWW: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/

HARRIS, Chauncy Dennison. (Ed.) Bibliography of geography: Part I. Introduction to general aids. 1976. Chicago : University of Chicago, 1976. 

HARRIS, Chauncy Dennison. (Ed.) Bibliography of geography: Part 2, Regional. Volume 1, The United States of America. 1984. Chicago : Univ. of Chicago, 1984–.  

HERBER, Vladimír. 2001–2008. Kvalitne.cz [online]. Brno : PřF MU, 2001–2008 [cit. 2008-07-27]. Dostupný z WWW: http://www.herber.kvalitne.cz/

HOENSCH, Ingrid... [et al.]. (Ed.) 1995. Forschungsberichte aus dem Institut für Geographie und Geoökologie der Akademie der Wissenschaften der DDR: 1968–1990 Bibliographie. Leipzig : Institut für Länderkunde, 1995.  

HRACH, Karel. 2003. Interaktivní sbírka úloh ze statistiky. Ústí nad Labem : FSE UJEP, 2003 [cit. 2008-07-26]. Dostupný z WWW: http://fse1.ujep.cz/KMS_statistika.asp

HUEBNER, Thomas. 2008. Písemné sdělení Thomase Huebnera, správce databáze. Erlangen : knihovna univerzity, 28. 7. 2008. 

HUTZLER, Evelinde. 2003. Electronic Journals Library: Elektronische Zeitschriftenbibliothek (EZB). Workshop. Praha : NK ČR, 29. 4. 2003.

IFLA. 1997. ISBD(CM): mezinárodní standardní bibliografický popis pro kartografické dokumenty. Doporučeno Revizním výborem ISBD, schváleno Stálým výborem Katalogizační sekce IFLA a sekcí knihoven kartografických dokumentů IFLA; [přeložili Martin Kubal a František Kučera; českými příklady opatřila Vlasta Krylová]. Rev. vyd., 1. čes. vyd. Praha : Národní knihovna ČR, 1997. vii, 59 s. ISBN 80-7050-221-5. Dostupné též v anglické verzi na WWW: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/CM1987ed.pdf

IGU [online]. 2000. [Brusel] : International Geographical Union, 2000 [cit. 2008-06-26].

Dostupný z WWW: http://www.igu-net.org/uk/igu.html . 

IGU. 2000. Links = Sites intéressants [online]. [Brusel] : International Geographical Union, 2000 [cit. 2008-06-26]. Dostupný z WWW: http://www.igu-net.org/uk/igubase/links.html. 

INSPEC [online]. 2006. Cary (North Carolina) : Dialog, 2006 [cit. 2008-07-08]. Dostupný z WWW: http://library.dialog.com/bluesheets/html/bl0002.html.  

ISBD(ER). 1998. Doporučila Revizní skupina ISBD(CF) [vytvořená Katalogizačním výborem IFLA; z anglického originálu přeložila, českými příklady opatřila a k tisku připravila Ludmila Celbová]. 2., rev. vyd. Praha : Národní knihovna ČR, 1998.  

JOHNSON, Jenny Marie. 2003. Geographic information: how to find it, how to use it. Westport : Greenwood Press, 2003. 

JOHNSTON, Ronald John; GREGORY, Derek; SMITH, David M. (Ed.) 1994. The dictionary of human geography. 3rd ed. Oxford : Blackwell, 1994. 

JOHNSTON, Ronald John (Ed.) 1997. Geography and geographers: anglo-american human geography since 1945. 5th ed. London : Arnold, 1997.

KALVODA, Jan. 2003. Fyzická geografie [online]. Praha : PřF UK, 2003 [cit. 22. 2. 2008]. Dostupný z WWW: http://www.natur.cuni.cz/~kfggsekr/research/fg/fg.html

KARROW, Robert W., Jr. (Ed.) 1997 Concise bibliography of the history of carthography: a selected, annotated list of works on old maps and their makers, and on their collection, cataloging, care, and use. Chicago : Newberry Library, 1997. Dostupný též z WWW:

http://www.newberry.org/collections/conbib.html .

Kartografická společnost České republiky. 2008. Aktuality [online]. Praha : Kartografická společnost ČR, 2008 [cit. 2008-08-05]. Dostupný z WWW: http://www.czechmaps.cz/data/aktuality.htm.

KILLEN, James E.; SMYTH, William J. (Ed.) 1992. Bibliography of Irish geography: report to the 27th International Geographical Congress in Washington D.C., U.S.A., August 1992. Dublin : Royal Irish Academy, 1992.

KRÁL, Jiří. 1948. Úvod do zeměpisné literatury. 2., dopl. vyd. Praha : Oddělení pro zeměpis slovanský a slovanských zemí geografického ústavu university Karlovy, 1948.

KREMEROVÁ, Jiřina. (Ed.) 1978. Soupis regionálních geografických bibliografií: příloha k Novinkám literatury Geologie-geografie 1978. Praha : Státní knihovna ČSR, 1978.

KTD. 2003. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003 [cit. 2008-06-04]. Dostupné na: http://sigma.nkp.cz/cze/ktd.

LE GEAR, Egli Clara; PHILLIPS, Philip Lee. (Ed.) 2006. Geography and Map Division. A list of geographical atlases in the Library of Congress: with bibliographical notes. Mansfield Center, CT : Martino, 2006.

MARADA, Miroslav. 2005. Výuka v terénu: e-geografie [online]. Praha : PřF UK, 2005 [cit. 2008-08-04]. Dostupný z WWW: http://www.egeografie.cz/.

MATĚJČEK, Tomáš… [et al.]. 2007. Malý geografický a ekologický slovník: příručka pro školy i veřejnost. Praha : Nakladatelství České geografické společnosti, 2007.

MARTÍNEK, Jiří. 2007. Dějiny geografie a geografického myšlení v Česku v 19. a první části 20. století. Praha, 2007. 308 s. : il. + autoreferát, 1 CD. Doktorská disertační práce (RNDr.). Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje.

MUSIL, Vladimír. 2005. Databáze Web of Science a Journal citation report: výtah ze semináře SCI a impakt faktor. Fakta. Přehled [online]. Praha : 3. LF UK, 2005 [cit. 2008-07-04]. Dostupný z WWW: http://www.lf3.cuni.cz/miranda2/export/sites/www.lf3.cuni.cz/cs/pracoviste/svi/publikacni/citace/IF-citovanost.pdf.

NOVOTNÁ, Eva. 2006. Geografická knihovna. In. Novotná, Eva (Ed.). 150 let geografie na Univerzitě Karlově: katalog výstavy: Praha, Albertov, 23. 10. 2006–31. 12. 2006. Praha : Geografická knihovna PřF UK, 2006, s. 76–85.

PAPÍK, Richard. 2002. Vyhledávání informací. Část 3, Dialogové služby světových databázových center. Národní knihovna. 2002, roč. 13, č. 1, s. 20–30.

PAVLÍK, Zdeněk; KALIBOVÁ, Květa. 2005. Mnohojazyčný demografický slovník: český svazek. Praha : Česká demografická společnost, 2005.

Perry-Castañeda Library. 2008. Perry-Castañeda Library Map Collection: Washington maps. Austin (Texas) : University of Texas, 2008 [cit. 2008-07-22]. Dostupný z WWW: http://www.lib.utexas.edu/maps/washington.html .

PETRÁNEK, Jan. 2007. Geologická encyklopedie on-line [online]. Praha : Česká geologická služba, 2007 [cit. 2008-07-26]. Dostupný z WWW: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl. 

Praxis Geographie. Jahrgang 9, Heft 1 (Januar 1979–). Braunschweig : Westermann, 1979–. 1× měsíčně. ISSN 0171-5178. Dostupný též z WWW: http://www.praxisgeographie.de/ . 

Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska [online]. Ústí nad Labem : Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně, 2005 [cit. 2008-06-22]. Dostupný z WWW: http://oldmaps.geolab.cz/. 

Referativnyj žurnal: help [online]. 2006. Moskva : VINITI, 2006 [cit. 2008-02-24]. Dostupný z WWW: http://www.viniti.ru/new_www/search/help/issue/all_db_list.html.

RIEDLOVÁ, Marie; DEMEK, Jaromír; PECH, Jiří. 1980. Úvod do studia geografie a dějiny geografie. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1980.

ROSENBERG, Matt. 2008. About.com: geography [online]. New York : About.com; The New York Times Company, 2008 [cit. 2008-07-17]. Dostupný z WWW: http://geography.about.com/.

ROUBÍK, František. (Ed.) 1951. Soupis map českých zemí: sv. 1., Přehled vývoje kartografického zobrazení Čech, celkové mapy Čech, mapy krajů v Čechách, mapy zemí koruny české, historické mapy českých zemí. Praha : Státní nakladatelství učebnic, 1951.

RUMSEY, David. 2008. David Rumsey map collection [online]. San Francisco (California) : Cartography Associates, 2008 [cit. 2008-07-01]. Dostupný z WWW: http://bibpurl.oclc.org/web/3817 .  

SKÁLA, Petr. 2008. Diplomy za Mapy roku 2007 byly předány. GeoBusiness: srozumitelně o geoinformatice v praxi. 26. 4. 2008 [cit. 2008-06-25]. Dostupný z WWW: http://www.geobusiness.cz/index.php?id=2881.

Social Sciences Citation Index [online]. 2008. Philadelphia (Pennsylvania) : Thomson Reuters, 2008 [cit. 2008-08-02]. Dostupný z WWW: http://scientific.thomsonreuters.com/products/ssci/ .

Slovník pomístních jmen v Čechách IV [online]. 2003–2005. Praha : ÚJČ AV ČR, 2003–2005 [cit. 2008-07-15]. Dostupný z WWW: http://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=0106. 

Stanovy České geografické společnosti [online]. 2007. Praha : Česká geografická společnost, [2007] [cit. 2008-02-26]. Dostupný z WWW: http://www.geography.cz/stanovy.php .

Stanovy České demografické společnosti [online]. 2007. Praha : ČDS, 2007 [cit. 2008-06-17]. Dostupný z WWW: http://www.natur.cuni.cz/~demodept/cds/stanovy.rtf 1991.

STŘÍDA, Miroslav. 1966. Československá geografická literatura 1961–1965. Brno : Československá akademie věd, Geografický ústav, 1966. 

STŘÍDA, Miroslav; RUNŠTUKOVÁ, Jana; VANÍČKOVÁ, Věra. (Ed.) 1986–1991. Československá geografická literatura v roce... Brno : Geografický ústav ČSAV, 1986–1991.

ŠMÍDOVÁ, Lucie. 2002. Vývoj poslání redukovaného textu: názory, možnosti, využití [online]. Praha : ÚISK, 2002 [cit. 2008-08-13]. Dostupný z WWW: http://www.sweb.cz/sigarni/DGIS/Redukce.htm .

ŠVANDOVÁ, Alena. 2002. Úvod do geografie I [online]. Praha : FHS UK, 2002 [cit 2008-02-22]. Dostupný z WWW: http://www.ims.obscurus.net/uvod_do_geografie_I.doc. 

TEPLITZKY, Sam. 2005. Geoscience World: a new electronic resource. Speaking of Computers [online]. October 5, 2005, Issue 69 [cit. 2008-06-26]. Dostupný z WWW: http://speaking.stanford.edu/Back_Issues/SOC69/library/New_Geoscience_World.html . 

United Nations Cartographic Section . Maps and geographic information resources, Cartographic Section of United Nations [online]. New York : United Nations, 1999–2007 [cit. 2008-07-10]. Dostupný z WWW: http://www.un.org/Depts/Cartographic/english/htmain.htm .

Vysoké školy Česko a Slovensko [online]. 2007–2008. Praha : PřF UK, 2007–2008 [cit. 2008-06-23]. Dostupný z WWW: http://ucebny.natur.cuni.cz/gk/odkazy_CZ_VScesko.php.

WHITE, Matthew. 1998–2003. Historical Atlas of the 20th Century [online]. [S. l.] : M. White, 1998–2003 [cit. 2008-07-17]. Dostupný z WWW: http://users.erols.com/mwhite28/20centry.htm .


Tento výstup vznikl za podpory Univerzity Karlovy v Praze, Filozofické fakulty z prostředků specifického výzkumu na rok 2008, číslo projektu GRANTY/2008/561.


[1] ŠVAMBERA, Václav (narozen 10. 1. 1866 v Peruci u Loun, zemřel 27. 9. 1939 v Praze). PhDr., univerzitní profesor geografie, zakladatel Geografického ústavu UK a geografické knihovny, publikace z oboru.

[2] Střída, Miroslav (narozen 11. 9. 1923 ve Vyšném Studeném (Ukrajina), zemřel 23. 7. 2008 v Praze). Doc., RNDr., CSc., geograf, bibliograf, práce z oboru.

[3] Zrušen roku 1993.

[4] Katalog Geografické knihovny, http://ckis.cuni.cz/F/

[5] Katalog USK, http://library.czso.cz/

[6] Katalog ODIS VÚGTK, http://www.vugtk.cz/~tinweb/program/k6.cgi

[7] http://ingenierie.inist.fr/article6.html

[8] Nyní Geografie: sborník České geografické společnosti, http://www.geography.cz/SBORNIK/index.php

[9] http://ckis.cuni.cz/F/-?func=file&file_name=base-list-cks02

[10] http://www.ujep.cz/index.php?page=21&Tmenu=8

[11] http://sigma.nkp.cz/F/

[12] http://www.lib.cas.cz/cs

[13] HARRIS, Chauncy Dennison (narozen 1914, zemřel 2003). Profesor geografie, bibliograf na univerzitě v Chicagu.

[14] http://www.cbgios.pan.pl/bazy/bgp/

[15] International geographical union, http://www.igu-net.org/

[16] http://www.cnrs.fr/

[17] American Geographical Society

[18] http://www.uwm.edu/Libraries/AGSL/cgp_toc/cgp_toc.html

[19] Hirschův index je kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědcem.

[20] http://www.geodok.uni-erlangen.de/

[21] http://geobib.lib.uwm.edu/

[22] http://www.uwm.edu/Libraries/AGSL/cgp_toc/cgp_toc.html

[23] http://books.google.cz/

[24] http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/

[25] http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/dfaj

[26] http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/fl.phtml?bibid=AAAAA&colors=1&lang=en&notation=R&sc=&lc=C

[27] http://nusl.stk.cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana

[28] http://full.nkp.cz/

[29] http://www.evskp.cz/registry.php?tsekce=1

[30] http://full.nkp.cz/

[31] http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl

[32] http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/gslov.pl

[33] http://aip.nkp.cz/

[34] http://www.youtube.com/

[35] http://www.egeografie.cz/

[36] http://www.herber.kvalitne.cz/

[37] http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/

[38] http://fse1.ujep.cz/KMS_statistika.asp

[39] http://www.zemepis.com/index.php

[40] http://geography.about.com/

[41] http://nemo.sciencecourseware.org/eecindex.php

[42] http://geonames.nrcan.gc.ca/index_e.php

[43] http://unstats.un.org/unsd/geoinfo/ungegn.htm

[44] http://www.newberry.org/collections/conbib.html

[45] http://oldmaps.geolab.cz

[46] http://www.un.org/Depts/Cartographic/english/htmain.htm

[47] http://www.maphistory.info

[48] http://www.lib.utexas.edu/maps/washington.html

[49] http://www.davidrumsey.com

[50] http://users.erols.com/mwhite28/20centry.htm

[51] Organizace OSN pro výživu a zemědělství

[52] http://www.geography.cz/index.php

[53] http://www.czechmaps.cz/

[54] http://www.czechmaps.cz/data/aktuality.htm

[55] http://www.natur.cuni.cz/~demodept/cds/

[56] http://www.cagi.cz/

[57] http://geografie.natur.cuni.cz/library

[58] http://www.vugtk.cz/~tinweb/index.shtml

[59] http://www.vugtk.cz/

[60] http://www.natur.cuni.cz/mapcol/

[61] http://www.igu-net.org/uk/igu.html

[62] Brázdil, Rudolf (narozen 10. 4. 1951 v Brně). Klimatolog, profesor geografie, meteorologické studie.

[63] http://www.abdn.ac.uk/cmczm/

[64] http://www.aag.org

[65] http://www.rgs.org/AboutUs/about+us.htm

[66] http://www.geographie.de/dgfg/index.html


Celá studie | Autor: PhDr. et Mgr. Eva Novotná | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout studii Zobrazit nebo stáhnout text v PDF formátu


Všechny zveřejněné texty podléhají autorskému zákonu a je ze zákona zakázáno je publikovat bez svolení jejich autora.