Penzion StrmilovChata v České KanaděPenzion v KunžakuUbytování větších skupinRybařeníChata u rybníkaChata Jižní ČechyChataStrmilovUbytování ve StrmilověChata u KomorníkaUbytování Česká KanadaPenzion v Jižních Čechách
ČLOVĚK je odborný elektronický časopis, vydávaný Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Je orientován na mladé a začínající badatele, zvláště na studenty doktorského studia. Snaží se přitom dát konkrétní obsah pojmu interdisciplinarita – jak obsahem studií, článků a recenzí, tak obsahem rozhovorů. Přejeme inspirativní čtení.


ZPRÁVY, ANEB CO SE DĚJE

Dějiny Bolívie - ohrazení autorů

Vydáno dne 30. 05. 2009 (2374 přečtení)

Nová stránka 1 Radek Buben, Petr Somogyi : Dějiny Bolívie - ohrazení autorů

Zásadní ohrazení autorů vůči redakčním zásahům do textu, zejména svévolným posunům ve významu, chybám ve jménech, přepisování a změně smyslu vět. Tedy proti destrukci (resp. „rekonstrukci“) smyslu textu, který autoři v této podobě k vydání neschválili, jelikož finální podobu knihy neviděli. Zaslána jim byla verze po sazbě, s níž se toho již mnoho dělat nedá a která měla s původním textem občas jen málo společného. Autory dodané opravy byly zapracovány jen zřídka, spíše vůbec.

V květnu tohoto roku vydalo nakladatelství Libri ve své edici Stručná historie států text s názvem Dějiny Bolívie (Praha 2009 : Libri), pod nímž figurujeme jako autoři. Ano, větší část textu, jeho struktura, logika argumentace, uvedená fakta atd. – to je opravdu naším dílem.

Avšak nakladatelství Libri do textu zásadním způsobem zasahovalo, aniž nám dalo konečnou verzi k nahlédnutí. My jsme ji prostě neschválili. V této verzi, předložené čtenářům, Libri řadu vět přepsalo tak, že zcela obrátilo jejich smysl. U mnohých pak jakýkoli „smysl“ úplně zlikvidovalo, takže vůbec používat termín „smysl“ je v takovém případě prostě nesmysl. Jindy se dopustilo takových stylistických a gramatických inovací, až si na obálce uvedení autoři řekli: nebyla naše nedokonalá, v mnohém jistě hloupá a kostrbatá (a jistě přepracovatelná) verze přece jenom lepší?

Ačkoli hlavní motivací redaktorů (jako odpovědná redaktorka je uvedena Klára Honzáková) prý bylo text zkrátit, tak se v něm přesto objevila nová dopsaná slova a výrazy (typu „buřič“), nová jména, přičemž tato neumí redaktoři prý encyklopedického nakladatelství ani napsat... Zásahy postihly i základní faktografii. Navíc redakce vyházela většinu uvozovek, a to i u přímých citací, takže věty autorů splývají s větami bolivijských spisovatelů či politiků.

Spíše pro pobavení si demonstrujme některé z těchto „úprav“. Větší část z nich bude zveřejněna v časopise A2. Vysvětlení jejich motivace necháme na čtenářích...

1. Posuny ve významu a přepisování vět (pouze pro ukázku):

1.1 Obecnější příklad

Originál:

Současně ale měla kreolská vrstva velmi dobrý důvod zachovat stávající uspořádání společnosti: jako hrozivé memento zde působil příklad Haiti, kde byly poměry radikálně převráceny ve prospěch otroků a proti vládě bílých.

Libristé:

„...příklad Haiti, kde bílé povraždili a vlády se ujali otroci...“ (s. 23)

1.2. V případě soft-diktatury generála Barrientose:

Originál:

Právě za jeho vlády se plně potvrdil význam rolníků, relativně spokojených se svou situací, pro stabilitu a ovladatelnost země.

Libristé:

Právě za jeho vlády se potvrdil význam rolníků, relativně spokojených se svou situací díky stabilitě a ovladatelnosti země. (s. 105)

1.3. V případě násilného mýcení kokových polí a toho, jak je chápali kokoví odboráři a indiánští vůdci:

Originál:

Pokusy její pěstování omezit považovali za ukázku proamerické a proimperialistické politiky, která nebere v potaz tradice a zájmy vlastního obyvatelstva.

Libristé:

Snahu o její omezení vydávali za proamerickou a proimperialistickou politiku, která odmítá tradice a zájmy vlastního lidu.“ (s. 148)

1.4. V případě indiánského odporu proti privatizaci vody – myšlena je veškerá voda! (vzduch se tehdy z prodeje vynechal):

Originál:

Každopádně na přelomu nového tisíciletí se nad faktickým hlavním městem formovalo centrum permanentního odporu, které mohlo blokovat přístupy do něj, přičemž si nacházelo i historické precedenty takového postupu (Katariho povstání).“

Libristé:

Každopádně na přelomu 3.tisíciletí se nad nejdůležitějším městem formovalo centrum permanentního odporu, které v rámci protestů mohlo zablokovat všechny přístupové cesty do města, přičemž si k tomu jako záminku nacházelo i historické precedenty (Katariho povstání).“ (s. 151)

1.5 A na konec vrchol!

Originál:

Při pouze heslovitém zmínění některých aspektů současného konfliktu je třeba mít na paměti fakt, že obě strany se pomalu přestávají považovat za jeden národní celek, což je dáno jak radikální levicově-indigenistickou rétorikou vlády, tak nedůvěrou lidí z východu v kompetentnost indiánských vůdců a často i jejich rasovými předsudky, nemluvě o odporu k větší redistribuci bohatství.“ (Zde uznáváme: interpunkce není nejsilnější stránkou této věty.)

Libristé:

Při heslovité zmínce některých aspektů konfliktu je třeba mít na paměti, že obě strany se přestávají považovat za jeden národní celek, což je dáno jak radikální indigentistickou rétorikou vlády, tak nedůvěrou lidí z východu v kompetentnost indiánských vůdců s jejich rasovými předsudky, nemluvě o odporu k větší redistribuci bohatství.“ (s. 158)

2. Nesmyslné věty (pouze pro ukázku):

2.1.

Originál:

V Horním Peru nebyly lokální revolty na venkově i ve městech (například v Oruru v roce 1739) nijak neznámé a...

Libristé:

V Horním Peru lokální revolty na venkově i ve městech (například v Oruru roku 1739) proběhly.“ (s. 21)

2.2.

Originál:

Vláda Manuela Isidra Belzu (1848-1855) v mnoha směrech představuje poslední pokus zabránit výše zmíněnému posunu směrem k podpoře zájmů důlních podnikatelů.“

Libristé:

Vláda Manuela Isidora Belzu představuje poslední pokus zabránit výše zmíněným udílením úlev důlním podnikatelům.“ (s .43)

2.3.

Originál:

...opozice bude mít zastoupení v parlamentu, ale jen takové, aby nepůsobila problémy.“

Libristé:

...opozice bude zastoupena v parlamentu, ale jen bezproblémově.“ (s. 56)

2.4.

Originál:

Motivací indiánů byl odpor proti trvalému tlaku na rozchvácení půdy indiánských komunit.“

Libristé:

Indiáni doufali, že se zbaví vládnoucí strany, která se snažila připravit je o veškerou půdu.“ (s. 58)

2.5

Originál:

...a obohatil liberálně orientované strany o další disidentskou frakci Republikánů, nazvanou Nacionalistická strana.“

Libristé:

...a posílil liberály o další frakci republikánů, Nacionalistickou stranu.“ (s. 62)

2.6.

Originál:

Mají-li generálové hájit politickou moc, která je na nich stále více závislá a nutí je považovat se tak trochu za politiky, proč by se tedy těchto politiků nezbavili a nevládli bez „zbytečného“ mezičlánku…“

Libristé:

Mají-li generálové hájit vládu, jež na nich stále více závisí a nutí je stávat se politiky, proč se jich nezbavit a nezačít vládnout bez zbytečného mezičlánku.“ (s. 101)

3. Pouze ukázka toho, kam vede vymazání uvozovek

Jenom heslovitě, při kompletním uvedení všech problémů by se tento text o dost prodloužil...

Když píšeme o procesu národní rekonstrukce v Argentině, tak tento termín dáváme do uvozovek, jelikož šlo o oficírský eufemismus užívaný tamní armádou, která v rámci tohoto „procesu“ povraždila tisíce lidí (možná i 30 000). Bez uvozovek to má stejný dopad jako psát o přehmatech v období kultu osobnosti či boji za čistou rasu.

Vyhodit uvozovky, když citujeme třeba Barrientose nebo americké diplomaty a spojit jejich věty s našimi, to je vskutku k poděkování. Psát ovšem o rozvratnických elementech (další termín jihoamerických represivních složek) bez uvozovek, to už je silná káva....

Mezinárodní komunismus, to je další termín, jenž dáváme do uvozovek: používali ho opět bolivijští oficíři. A to v situaci, kdy třeba bolivijská komunistická strana projevila svou „revolučnost“ v době Guevarovy akce. V Latinské Americe byl tento pojem podobné zaklínadlo asi jako rejdy imperialistů či žido-zednářské spiknutí v jiných kontextech.

4. Pelmel k zasmání (tedy pokud pod tím nejste podepsáni...)

Ačkoli jsme ho v naší verzi nezmiňovali a nechali jsme aspoň něco na čtenářově rozhledu, v Libri čtenáři vypomohli a v situaci, kdy je popisován u nás zcela neznámý deník guerrillera z 19. století, doplnili, že ve slávě ho později překoná jakýsi GUEVARRA. Skromně se domníváme, že má asi jít o Ernesto Che GUEVARU. Proč nám ho tam ale dopisují, a ještě mu zkazí jméno? (s. 28)

Ostatně, tato postava je u Libristů zvláště oblíbená: z věty „Che Guevara se o tom přesvědčil roku 1967“, vyrobili jinak vše krátící Libristé toto: „Revolucionář Che Guevara (vida, že to jde, psát jména správně) se o tom osobně přesvědčil.“

Když pojednáváme o pojetí národa v podání členů nacionalistického MNR a obecném pohledu na situaci indiánského obyvatelstva, tak napíšeme: „Do té doby vycházely elity země z konceptu určité bolivijské dominantní kultury, jíž se v zásadě myslela hispanizovaná kultura kreolská, vedle níž měl existovat jakýsi indiánský folklór či styl života, který je sice možné respektovat, ale měl by být vývojem oslabován.“ Co z toho vyjde? „Dosud vycházely elity z konceptu bolivijské dominantní kultury – hispanizované kultury kreolů. Vedle ní žil indiánský folklor a styl života, sice tolerovaný, ale odsouzený k vymizení.“ (s. 146)

Přeformulovaná věta o nevhodnosti koky z Chapare pro žvýkání, jež se objevuje na s. 127, je dle nás v zásadě nerozluštitelná, proto jí ani nebudeme uvádět.

Když píšeme o zatýkání „protestujících“, tak se dočteme (v textu vydaném pod našimi jmény) o zatýkání „buřičů“. (s.145)

O chybně napsaných a skloňovaných jménech a názvech (třeba místo zabití Che Guevary není La Itiguera, ale La Higuera, jednou je to v textu správně, podruhé špatně...) ani nemluvě. Vznikaly často transformací trpného rodu v činný, nebo přepisováním vět a změnou skloňování. Proč se však encyklopedisté pro jistotu nepodívají do encyklopedií? Když už chtějí do textu rýt a dopisovat, přepisovat atd., proč nezavolají autorům, když pak jejich jméno dají na obálku?

Proč když napíšeme, že chudé rodiny musely vyjít s „oběma dolary na den“ (pravda, zase tak vtipné to není a Šimka a Grossmana zná dnes málokdo), tak Libristé uvedou do knihy, že vycházeli s jedním dolarem na den?

Proč z věty „Nixonova vláda odpověděla omezováním půjček“ vyrobí (jinak se to nedá nazvat) větu „Nixonova vláda na to odpověděla rázným omezením půjček“? (s. 112)

O chybách typu, že „70 % z více než třímilionové populace bylo negramotné“ ani nemluvě. Nebo že někdo žil „v polofeudálním venkově“... (obojí na s. 88). A nejsou to jediné perly této „povedené“ stránky.

Napsat u informací o míře dožití, že ženy se dožívaly „dokonce“ (s. 131) o něco vyššího věku než muži, to je další ukázka nedobrého zásahu do textu. Jednak je tomu tak skoro všude na světě, tak proč „dokonce“, jednak v průměru umíraly stále krátce po šedesátce. Nebo ono „dokonce“ opravdu znamená, že tento věk je ukázkou nějakého úspěchu?

Udělat z Luise Arce Gómeze jakéhosi Gómeze či z Guevary Arzeho jakéhosi Arzeho, to je také práce někoho, kdo o hispánských reáliích mnoho neví. To samozřejmě nevadí. Nikdo neví všechno. Ale proč tedy takto necitlivě zasahuje do textu o hispánské oblasti? Proč se někoho nezeptá?

A dopsat do textu Leninovo jméno? A vůbec, dopisovat do cizích textů jména?

A toto vše je pouze výběr – mnohé věty vážně vůbec nepoznáváme...

Závěr

Tímto prohlášením se vlastně chceme omluvit čtenářům. Náš původní text určitě nebyl dokonalý a redakční úpravu si jistě zasloužil. Ne všechny úpravy byly také na škodu. Navíc, text jsme odevzdali delší než bylo domluveno a musel být krácen. To zcela chápeme. Ale šlo u výše uvedených příkladů o pouhé krácení (pokud dopisování slov a jmen je vůbec možné definovat jako krácení)?

Odpověď necháme na třetích osobách.

Kdo si náhodou knihu koupil a má zájem o jakási errata, nechť prosím napíše na tuto adresu: chile@email.cz Zhruba do tří týdnů mu je zašleme.

Radek Buben a Petr Somogyi


Celý článek | Autor: PhDr. Radek Buben | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek


Všechny zveřejněné texty podléhají autorskému zákonu a je ze zákona zakázáno je publikovat bez svolení jejich autora.