Penzion StrmilovChata v České KanaděPenzion v KunžakuUbytování větších skupinRybařeníChata u rybníkaChata Jižní ČechyChataStrmilovUbytování ve StrmilověChata u KomorníkaUbytování Česká KanadaPenzion v Jižních Čechách
ČLOVĚK je odborný elektronický časopis, vydávaný Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Je orientován na mladé a začínající badatele, zvláště na studenty doktorského studia. Snaží se přitom dát konkrétní obsah pojmu interdisciplinarita – jak obsahem studií, článků a recenzí, tak obsahem rozhovorů. Přejeme inspirativní čtení.


ČLÁNKY

Kontrastivní analýza španělských příslovečných infinitivních konstrukcí v protazi

Vydáno dne 30. 10. 2013 (1383 přečtení)

Nová stránka 1

PhDr. Klára Hálková (*1985) vystudovala španělskou filologii na ÚRS FFUK a v současné době se věnuje doktorskému studiu na oboru Románské jazyky. V dizertační práci se zabývá problematikou verbálních komplementů ve španělštině a obecně se zajímá především o morfologii a syntax.   

Posudky:

Mgr. Ivo Buzek, PhD, FF MU - ZDE

Mgr. Enrique Gutiérrez Rubio, PhD, FF UP - ZDE


Abstract

This contrastive analysis examines six different infinitive constructions in protasis, focusing on three questions in each of them: in which form they are translated into Czech language, frequency of the particular verbs in combination with a particular preposition and the proportion of meanings that the verbs can have in a given construction. The main tool to obtain the necessary information is the parallel corpus InterCorp and its rich language material.

Klíčová slova: infinitiv, kontrastivní analýza, španělština, čeština

Keyword: infinitive, contrastive analysis, Spanish, Czech


Obsah:

1. Uvedení, metodologie. Korpus

2. Příslovečné infinitivy

3. Al + infinitiv

4. A + infinitiv

5.De + infinitiv

6. Con + infinitiv

7. Por + infinitiv

8. Para + infinitiv

9. Závěry

Bibliografie


Kontrastivní analýza španělských příslovečných infinitivních konstrukcí v protazi

1. Uvedení, metodologie. Korpus

Tento článek představí problematiku konkrétních infinitivních konstrukcí v protazi. Teoretický výklad doplníme příklady načerpanými z Deskriptivní gramatiky španělského jazyka a srovnávací analýzou, přičemž u každé konstrukce se budeme věnovat třem dílčím otázkám. V rámci srovnávací analýzy poskytneme ukázku toho, v jaké formě a konkrétním překladu se tyto konstrukce odrážejí v češtině. Dále se budeme zabývat frekvencí jednotlivých sloves ve spojení s danou předložkou a také významem příslovečných infinitivů. Pro tyto účely bude naším hlavním nástrojem paralelní korpus InterCorp[1].  

 

2. Příslovečné infinitivy

Pro příslovečné infinitivy je charakteristická jejich úplná sémantická nezávislost na predikátu hlavní věty a možnost nést vyjádřený podmět, ať už podstatným jménem či zájmenem, který běžně zaujímá postverbální pozici. Adverbiálním infinitivům musí předcházet spojka či předložka, obvykle též kombinovatelná se slovesem v určitém tvaru: por, para, después de, a pesar de, atd. V tomto článku se zaměříme na předložky, které v kombinaci s infinitivem nabývají různých významů, konkrétně na al, a, de, con, por a para. Gramatické příručky obvykle klasifikují infinitivy na základě kombinace významových a formálních kritérií rozlišujíc konstrukce s významem časovým, podmínkovým, kauzálním, modálním, účelovým, podmínkovým, přípustkovým a důsledkovým.[2] 

 

3. Al + infinitiv

Tato konstrukce, podle Garcíi Fernándeze, předpokládá, že událost v podřadné větě a událost ve větě hlavní jsou časově simultánní, tedy, že probíhají zároveň. Spojení Al+infinitiv odpovídá vedlejší větě se slovesem ve finitním tvaru, uvozené spojkou cuando.[3]  

Al llegar al hospital, se desmayó

Tento význam je očividně nejdůležitější a nejčastěji používaný, přestože tato konstrukce nemusí vždy splňovat výše uvedené předpoklady. Kromě obvyklé současnosti může v určitých případech vyjadřovat předčasnost a, z významového hlediska, není vždy identická s větami uvozenými cuando. Navíc nemusí mít časový význam. Charakteristickým prvkem této konstrukce je nutná přítomnost určitého členu, jež následuje předložku, dávající za vznik tvaru al.[4]  

Vyjadřuje-li sloveso v infinitivu stav (použití sloves ser / estar), konstrukce nabývá významu značícího příčinu. V těchto případech logicky není shodný s vedlejší větou uvozenou spojkou cuando.[5] 

Al ser Pepe de Cáceres, sabe hacer muy bien las migas.

*Cuando Pepe es de Cáceres, sabe hacer muy bien las migas. 

U sloves vyjadřujících stav je podstatné, je-li časově ohraničen. Větu Al estar Juan en casa, María se fue. lze pojmout pouze příčinně, jelikož minulý čas v hlavní větě není možné interpretovat ani jako souběžný s neukončeným dějem vyjádřeným infinitivem, ani jemu předčasný.[6] 

Konstrukci nelze pojmout časově, pokud obsahuje složený infinitiv nebo modální sloveso poder. Naopak je kompatibilní například se slovesem tener que. Jako důkaz nám poslouží tázací zájmeno cuándo. Dává-li odpověď pomocí Al+infinitiv smysl, jedná se o časový význam.[7] 

Al haber terminado la partitura, se sintió satisfecho.

¿Cuándo se sintió satisfecho? *Al haber terminado la partitura.

Al poder verlo, se puso muy contento.

¿Cuándo se puso muy contento? *Al poder verlo.

Al tener que confesármelo, se sonrojó.

¿Cuándo se sonrojó? Al tener que confesármelo.

Konstrukce též ztrácí časový význam při negaci a v přítomnosti určitých kvantifikátorů, z nichž uvedeme například siempre, demasiado či tan v doprovodu adjektiva. 

Al no comparecer el presidente, se suspendió el debate.

Al acertar siempre Juan las respuestas, Carlos prorrumpió en aplausos.

Al llegar los invitados tan tarde, la cena estaba fría. 

V příčinném významu konstrukce Al+infinitiv víceméně odpovídá vedlejším větám uvozeným spojkou como. Na rozdíl od nich ale „nepředstavuje objektivní důvod, nýbrž zhodnocení či posouzení mluvčího, který se zasazuje o metaforické posunutí významu z průvodního časového na nocionální příčina-výsledek.“[8] Tento časově-valorativní sémantický rys je také důvodem nemožné přítomnosti rozkazu v hlavní větě. 

Como no llamaste, nos fuimos / Al no llamar tú, nos fuimos.

Como no se deciden, vámonos. / *Al no decidirse, vámonos.  

Dříve než se budeme věnovat samotné konstrukci Al+infinitiv, představíme zde na základě rozdělení Petra Čermáka možné ekvivalenty příslovečný infinitivních spojení v češtině.[9] Obecně lze říci, že příslovečná infinitivní spojení al+infinitiv, a+infinitiv, de+infinitiv, con+infinitiv, por+infinitiv a para+infinitiv  mohou v českém jazyce odpovídat 4 různým syntaktickým konstrukcím: 

 

Hlavní větě

Věta vyjadřující druhé sdělení s použitím slovesa ve finitním tvaru není podřazená jiné větě. 

Al desnudarme ocupé el costado que daba a la ventana de la pieza.

Svlékl jsem se do slipů a lehl si na stranu k oknu

 

Vedlejší větě

Věta vyjadřující druhé sdělení s použitím slovesa ve finitním tvaru je podřazená větě hlavní. Čeština, jakožto flexivní jazyk využívá tohoto ekvivalentu, jak potvrdí statistiky, nejčastěji.  

De haberlo sabido, quizás habría podido hacer algo.

Kdybych to věděl, možná jsem v tom mohl něco podniknout.  

 

Polovětné konstrukci, resp. přechodníku

V současné době je použití přechodníku coby ekvivalentu polopredikační konstrukce minimální. 

Al defender la nación defendemos nuestro mañana, no nuestro ayer.

Bráníce svůj národ, bráníme svůj zítřek, a ne svůj včerejšek. 

 

Větnému členu

Větné členy nahrazující infinitivní konstrukci můžeme rozlišit do několika poddruhů: 

Základ větného členu tvoří podstatné jméno odvozené od českého ekvivalentu slovesa užitého ve španělské polopredikační konstrukci. 

Con disculpar no se arregla nada, señora.

Promíjením se nic nespraví, paní. 

Základ větného členu tvoří podstatné jméno, které se sémanticky vztahuje k významu slovesa druhého sdělení. 

De ser así, las consecuencias serán una elección...

V takovém případě bude výsledkem volba...

Al pasar vio...

Cestou viděl... 

Základ větného členu je tvořen jinou částí španělské konstrukce. 

Al salir volví a oír el ladrido del perro...

Venku jsem opět zaslechl štěkot psa... 

 

Jinému způsobu

Do této skupiny zahrnujeme typ překladu, který nespadá ani do jedné z výše uvedených skupin. Setkáváme se i s případy, kdy autor danou konstrukci nepřeloží vůbec. 

De ser así, entonces Rusia puede olvidarse de lograr el rápido...

Rusko by pak mohlo zapomenout na to, že dosáhne rychlého... 

Jak jsme již uvedli, náš výzkum se týká polopredikačních infinitivních konstrukcí v protazi. Na paralelním korpusu se konstrukce Al+infinitiv objevila celkem v 1657 případech, z nichž 18 se nacházelo v záporném tvaru.  

V následující tabulce se odráží rozdělení českých ekvivalentů na základě překladu příkladů ve španělské části. 

Tabulka 1    
Český ekvivalent Počet výskytů %
Hlavní věta 127 7,7
Vedlejší věta 901 54,4
Přechodník 4 0,2
Větný člen 530 32
Jiný způsob 95 5,7

Z tabulky jasně vyplývá, že nejčastějšími českými ekvivalenty jsou vedlejší věta a větný člen. Není překvapením, že v součtu představují více jak 86% všech případů. Sama věta vedlejší je použita ve více než 54% všech případů, a tudíž ji považujeme za nejfrekventovanější ekvivalent konstrukce Al+infinitiv.

Tabulka 2    
Spojovací výraz Počet výskytů %
Když 631 70
Jak 56 6,2
Jakmile 36 4
Tím, že 29 3,2

U českých ekvivalentů vyjádřených vedlejší větou absolutně převládá spojka když, která se objevuje u 70 % případů všech podřadicích vět. Ta spolu s dalšími třemi výše uvedenými spojovacími výrazy představuje v součtu 83,4% použitých spojek uvozujících české ekvivalenty. Velmi malé procento přechodníků je dáno původem textů v databázi, většina z nich není starší čtyřiceti let. 

Nyní se budeme zabývat infinitivy jednotlivých sloves v kombinaci s předložkou Al. Ve zkoumané konstrukci nás, logicky, více zajímají často se objevující slovesa. Z korpusu lze vypozorovat, že počet infinitivů jednotlivých sloves velmi kolísá, některá verba jsou zastoupena pouze jednou či dvakrát, jiná se objevují více než stokrát. Aby byly výsledky stoprocentně relevantní, bylo by nasnadě vyřadit slovesa objevující se pouze jednou a obecně celý korpus rozšířit.  

Tato konstrukce má v souvislosti s frekvencí sloves jeden důležitý charakteristický rys: v kombinaci s určitými slovesy vytváří spojení, jež mají tendenci se lexikalizovat. Níže uvedená tabulka představuje pořadí konkrétních infinitivů na základě frekvence jejich výskytu v konstrukci Al+infinitiv v paralelním korpusu InterCorp. V posledním sloupci vidíme pro porovnání celkový výskyt těchto infinitivů v dané konstrukci na korpusu CREA.

Tabulka 3      
Sloveso Počet výskytů % z celkového počtu infinitivů Počet výskytů CREA
ver 160 9,8 517
llegar 129 7,9 1731
parecer 76 4,6 2219
hacer 61 3,7 233
amanecer 55 3,4 217
salir 52 3,2 633
pasar 51 3,1 419
oír 47 2,9 170
entrar 40 2,4 346
atardecer 33 2 195
terminar 32 1,9 622
abrir 32 1,9 151
anochecer 29 1,8 126
despertar 22 1,3 97
volver 21 1,28 232
levantar 17 1 47
decir 17 1 147
cruzar 16 0,98 97
dar 15 0,9 108
ser 14 0,8 742

Těchto 20 nejčastěji se objevujících sloves dohromady představuje více než 55% celkového počtu všech infinitivů v konstrukci Al+infinitiv. Pro ověření jsme použili výše zmíněný korpus CREA a na výsledcích vidíme, že u nemalého počtu sloves dochází k odchylkám. Důvodem je mnohem větší objem španělského korpusu co do počtu slov, závěry v této otázce tedy můžeme v porovnání v InterCorpem považovat za relevantnější. Zaměříme-li se na význam jednotlivých sloves, určitá část z nich vyjadřuje konkrétní časový údaj (amanecer, atardecer, anochecer, despertar, levantar), jiná zase současně probíhající či právě ukončený děj (ver, llegar, salir, pasar, entrar, abrir).  

Co se týče adverbiálních významů, s časovým významem se setkáváme dle očekávání nejčastěji, avšak vyjádření příčiny také není neobvyklé. Podívejme se na následující přehled významů všech infinitivů vyskytujících se v paralelním korpusu ve spojení s předložkou Al

Tabulka 4    
Význam infinitivu Počet případů %
Čas 1441 87
Příčina 81 4,8
Podmínka 56 3,4
Způsob 3 0,2
Jiné (nepříslovečný význam) 76 4,6

Ještě než se vyjádříme k výsledkům jako takovým, je na místě zdůraznit, že ne vždy jsme určovali význam konstrukce na základě českého překladu. Jednak proto, že u téměř 6% případů překlad neodpovídal originálu, ale i z důvodu občasné významové irelevance v české verzi. Hlavním ukazatelem byl povětšinou dostatečně obsáhlý kontext, jenž paralelní korpus umožňuje ukázat. 

Dle očekávání absolutně převažuje časový význam konstrukce tvořící 87% všech významů. S vyjádřením příčiny se setkáme ve 4,8%, což je v celku 81 případů. Teorie říká, že konstrukce Al+infinitiv nenese časový význam v záporu, v kombinaci se slovesy vyjadřujícími stav (tedy ser, estar) nebo následuje-li po předložce složený infinitiv. Otázka negace se ukázala jako naprosto jednoznačná, ve všech 18 případech se jednalo o příčinný význam. Sloveso ser, objevující se v korpusu celkem 14krát, vyjadřovalo příčinu v 6 případech, čas celkem v 8 případech. Ani tam však nedochází k rozporu, u časových konstrukcí se jednalo o vyjádření trpného rodu, ne stavu. Konstrukce s infinitivem slovesa estar nesla ve 4 případech příčinný význam, v 1 případě význam podmínkový. Složený infinitiv se objevil v 8 případech. 5 případů jednoznačně vyjadřovalo příčinu, v jednom případě konstrukce nebyla přeložena vůbec. Zbývající 2 považujeme minimálně za sporné, přestože je český ekvivalent těchto konstrukcí vyjádřen časově, dle našeho názoru jej lze interpretovat i příčinně.[10] Předpokládáme, že tyto případy jsou zapříčiněny nepřesným překladem. Význam podmínky byl zastoupen 56 případy, za zmínku ovšem stojí fakt, že leckdy nebylo úplně možné důsledně odlišit podmínku od časového významu. Modální význam jsme zaznamenali pouze ve 3 případech, kdy se sémanticky prolínal s časovým určením.  Nepříslovečný význam zastupuje konstrukce al parecer, která nespadá do kategorie adverbiálních infinitivů. V češtině je tato vazba vyjádřena v 68% větným členem, konkrétně obraty zřejmě, očividně, údajně či patrně, v 26% vedlejší větou uvozenou spojením zdá se. Jelikož se tato konstrukce na korpusu vyskytovala poměrně často, zahrnuli jsme ji pro porovnání do tabulky mezi „Jiné (nepříslovečný význam)“. Kdybychom bývali vyřadili lexikalizované konstrukce z našeho výzkumu, procentuální poměr významů by se lišil. 

 

4. A + infinitiv

Konstrukce A+infinitiv je ve španělštině nositelem dvou hlavních významů: podmínkového či modálního. V obou případech se obvykle nejedná o klasickou kombinaci předložky a infinitivu, ale spíše o lexikalizovaná slovní spojení.  

Co se týče významu podmínky, konstrukce a+infinitiv jej nabývá právě v určitých ustálených spojeních, jako a no ser (que), a decir verdad, a juzgar por, a poder ser, a ser posible, atd. Mimo tyto výrazy je její využití v podmínkovém významu v současném jazyce naprosto minimální, a to jak na území Španělska, tak i Latinské Ameriky. 

S konstrukcí a+infinitiv nesoucí modální význam se setkáváme u způsobových adverbiálních vazeb, které zpravidla bývají lexikalizovány. Jako příklad uveďme aplaudir a rabiar, tirar a matar, atd. Jedním z charakteristických rysů této konstrukce je častá přítomnost kvantifikátoru todo (salir a todo correr, llorar a todo llorar, atd.). 

V konkrétních situacích se setkáváme s konstrukcí a+infinitiv v účelovém významu. Pro předložku a je v těchto případech charakteristické, že určuje jak sloveso, na kterém závisí, tak infinitiv. Slovesa řídící obvykle vyjadřují pohyb v určitém směru či jeho zastavení. Tato konstrukce nepřipouští záporku no před infinitivem slovesa. 

Acudieron a ver el espectáculo.

Se levantaron a apagar el fuego.

*Se sentaron a no ver el espectáculo. 

Konstrukce A+infinitiv se na paralelním korpusu v protazi objevila celkem v 220 případech, ačkoli pro naše účely, tedy analýzu příslovečných infinitivů, poslouží pouze 86 z nich. 

Tabulka 5    
Celkem sloves     220 Valenční      18  
Zvolání          2 
Rozkaz       114 A saber           9
A ver              96
Ostatní            9

V tabulce vidíme funkční distribuci infinitivů vyskytujících se v kombinaci s předložkou a na začátku věty. Z celkového počtu případů bylo 18 z nich valenčního charakteru, vždy v souvislosti s předchozí větou, na kterou infinitivní vazba navazovala.[11] S jiným než oznamovacím způsobem jsme se setkali ve 116 případech, z nichž 114 vyjadřovalo rozkazovací způsob, 2 zvolání. Do této skupiny jsme také zařadili do značné míry lexikalizovanou konstrukci a ver, jež se v korpusu objevila celkem 96krát, a tudíž představuje v kombinaci s touto předložkou téměř polovinu všech případů. Výše zmíněné skupiny však necháme stranou našeho zkoumání a v souvislosti s českými ekvivalenty a významem infinitivů se budeme věnovat zbývajícím 86 případům (z nichž 12 je v záporném tvaru). 

Následující tabulka ukazuje rozdělení českých ekvivalentů na základě překladu příkladů ve španělské části. 

Tabulka 6    
Český ekvivalent Počet výskytů %
Hlavní věta 15 17,5
Vedlejší věta 35 40,7
Přechodník 0 0
Větný člen 29 33,7
Jiný způsob 7 8,1

I v případě této konstrukce jsou nejčastějšími ekvivalenty vedlejší věta a větný člen, jež v součtu představují více než 74%. V tuto chvíli není na místě konkretizovat jednotlivé spojovací výrazy, a to z důvodu velké rozmanitosti různých forem překladu. Za zmínku stojí pouze ekvivalent konstrukce A juzgar por, jež byl v české verzi celkem 11krát přeložen jako Soudě podle. Ekvivalent ve formě hlavní věty není s 15% příliš častý, zajímavé ovšem je, že v naprosté většině případů nesl infinitiv význam účelu (oproti podmínce, která je vyjádřena téměř výhradně vedlejší větou či větným členem). Nulový výskyt přechodníku v českém ekvivalentu není vzhledem k malému objemu dat překvapující. 

Frekvence výskytu konkrétních sloves vidíme v následující tabulce. U této dílčí studie jsme do statistiky zahrnuli všechny nalezené infinitivy vazby A+infinitiv, valenční případy či rozkaz nevyjímaje.

Tabulka 7      
Sloveso Počet výskytů % z celkového počtu infinitivů Počet výskytů CREA
ver 96 43,6 3381
juzgar 31 14,1 203
decir 16 7,3 258
ser 12 5,5 260
saber 11 5 231
dar 3 1,4 27

Přestože uvádíme pouze šest konkrétních sloves, dohromady tyto infinitivy představují téměř 77% všech případů. Ostatní slovesa zde nezmíněná se v našem zkoumaném korpusu objevila maximálně dvakrát, nejčastěji však pouze jednou. Zmiňovali jsme, že pro konstrukci A+infinitiv jsou charakteristická ustálená spojení této předložky s infinitivem konkrétního slovesa, což naše studie naprosto potvrzuje. Ver se vždy objevilo v konstrukci A ver, juzgarA juzgar por, sloveso decir ve spojení A decir verdad, sloveso ser téměř výhradně v A no ser (que)saber u A saber. Korpus CREA víceméně odpovídá našim závěrům, sloveso ver se v korpusu objevuje absolutně nejčastěji, dar naopak nejméně. Odchylky u zbývajících čtyř sloves jsou zapříčiněny rozdílným objemem dat jednotlivých korpusů.

Otázku významu příslovečných infinitivů jsme zkoumali na 86 případech. Výsledky jsou následující:

Tabulka 8    
Význam infinitivu Počet případů %
Podmínka 18 20,9
Účel 26 30,2
Jiné (nepříslovečný význam) 42 48,8

Téměř 70% zkoumaných infinitivů je součástí ustálených spojení A no ser (que), A juzgar por nebo A decir verdad, což potvrzuje výklad Deskriptivní gramatiky ohledně použití této konstrukce. Co se týče významu, kondicionál představuje 20,9% včetně výše uvedených ustálených spojení. Vyřadili jsme pouze konstrukci A juzgar por se svými 48,8%, která je dle našeho názoru natolik lexikalizována, že postrádá příslovečný význam. Zbývajících 30% představují účelové infinitivy. Ty v korpusu obvykle významově navazovaly na sloveso v předchozí větě, kterým bylo například venir, llegar, salir, irse ale také llamar či quedarse. S infinitivy nesoucími modální význam jsme se v korpusu nesetkali.

 

5. De + infinitiv

Již v úvodu této kapitoly jsme uvedly dvě možné interpretace této konstrukce, jedná se o podmínku a příčinu. 

Ze všech infinitivních konstrukcí je právě vazba De+infinitiv nejčastěji používanou pro vyjádření podmínky. Stejně jako v případě spojky si u vedlejších vět, korelace časů umožňuje vyjádření podmínky reálné, potenciální či nereálné. 

De no venir tú, tampoco iré yo.

De hallar los tesoros, él disfrutaría de una buena parte.

De haberlo sabido, me hubiera / habría quedado en casa. 

Hlavní rozdíl mezi podmínkovými vedlejšími větami a infinitivními klauzulemi spočívá v apodozi, jako logický důsledek morfologické neúplnosti infinitivu, který disponuje pouze dvěma tvary, jednoduchým a složeným, prostřednictvím kterých vyjadřuje v protazi podmínku reálnou či nereálnou.[12] Důležitost časových faktorů při určení významu podmínky nevyplývá pouze z důsledku morfologické neúplnosti infinitivů, ale také z vlastností samotné předložky de. Vzhledem ke své víceúčelnosti vyžaduje doplňující formální prvky, aby mohla být interpretována v souladu se zamýšleným významem.[13] Na následujícím příkladu jasně vidíme, že rozlišení podmínkového od příčinného infinitivu záleží pouze na slovesné formě hlavní věty. 

De tomar el sol tantas horas, cogió una insolación. (příčina)

De tomar el sol tantas horas, cogería una insolación. (podmínka) 

Dalším důležitým aspektem je v mluvené formě jazyka intonace, v psané formě grafické vyjádření pauzy. Existují případy, kdy jsou jedinými faktory rozlišujícími význam podmínky od významu příčiny. 

Te habrían acusado, de haberlo dicho. (Te habrían acusado si lo hubieras dicho.)

Te habrían acusado de haberlo hecho. (Te habrían acusado de ello.)          

Konstrukci De+infinitiv odlišují od vedlejších vět uvozených Si také sémantická omezení, týkající se takzvaných nepřímých podmínkových vět. Ty se charakterizují tím, že nevyjadřují hypotézu jako takovou, ale spíše ujištění se, tvrzení spojené s oznámením. Tento typ konstrukcí nepřipouští formu De+infinitiv. 

Si tienes hambre, hay un restaurante cerca de casa.

*De tener tú hambre, hay un restaurante cerca de la casa.

Si me dejáis opinar, este viaje está mal organizado.

*De dejarme opinar, este viaje está mal organizado

Jelikož se aspektuální povaha infinitivu vyznačuje absencí jakékoli perfektivnosti děje, protaze v nefinitní formě je výlučně hypotetického charakteru. Z tohoto důvodu je nelze použít v podmínkových konstrukcích vyjadřujících skryté tvrzení. 

Si la madre es mala, la hija es peor.

*De ser la madre mala, la hija es peor.

Si Ricardo te hace llorar es porque te quiere.

*De hacerte llorar Ricardo es porque te quiere. 

Vzhledem ke striktně hypotetické povaze infinitivní protaze se konstrukce De+infinitiv jeví nepřirozeně ve všeobecném kontextu podmínky, jež je obvykle vyjádřena dle modelu Si+přítomný čas+přítomný čas anebo Si+imperfektum+imperfektum.[14] 

Si llueve, se mojan las calles.

?? De llover, se mojan las calles.

Si llegábamos tarde a casa, nos reñían.

?? De llegar tarde a casa, nos reñían. 

Kauzální význam konstrukce De+infinitiv je v porovnání s podmínkovým co do užití méně častý. Předložka de bývá zpravidla následována kvantifikátorem tan/tanto, ten ale není podmínkou. 

A mí me dolían las piernas de estar arrodillado.

Les salieron ampollas en los pies de tanto caminar.

Los ojos me dolían de tenerlos tan redondos, tan fijos y tan desorbitados. 

V kombinaci předložky de s kvatifikátorem tanto může v určitých případech dojít k dvojznačné interpretaci významu. Hlavní část věty může být chápána buď jako účinek, jehož příčina je obsažena v infinitivu, anebo jako důsledek infinitivem vyjádřené skutečnosti. 

Se ha quedado afónica de tanto gritar.

Se ha quedado afónica porque gritaba mucho. / Grita tanto que se ha quedado afónica. 

Je třeba zmínit, že tato konstrukce předpokládá větší omezení než například konstrukce por+infinitiv, a tudíž je nelze volně zaměňovat (cf. *No puede conducir de ser menor de edad.). Dalším rozdíl mezi předložkami de a por spočívá v alternaci infinitivu s vedlejší větou. V případě de+infinitiv lze použít vedlejší větu jen za předpokladu, že obsahuje výše zmíněný kvantifikátor. Z tohoto důvodu je možné vykládat příčinné infinitivy uvozené předložkou de kvantifikačně.[15] 

*A mí me dolían las piernas de que estaba arrodillado.

Les salieron ampollas en los pies de tanto como / de lo mucho que caminaron. 

S konstrukcí De+infinitiv jsme se na paralelním korpusu setkali celkem v 99 případech, z nichž bylo 13 valenčního typu. Tyto případy tedy z naší studie týkající se českých ekvivalentů a infinitivního významu vyloučíme. Ze zbylých 86 případů se 32 nacházelo v záporu. 

Zaměřme se na rozdělení českých ekvivalentů:

Tabulka 9    
Český ekvivalent Počet výskytů %
Hlavní věta 1 1,1
Vedlejší věta 65 75,6
Přechodník 0 0
Větný člen 11 12,8
Jiný způsob 9 10,5

Stejně jako u předchozích konstrukcí i zde převažuje použití vedlejší věty. Společně s větným členem představují více než 88% všech překládaných ekvivalentů. Co se týče spojovacích výrazů uvozujících vedlejší větu, v češtině jednoznačně převládá Kdyby (27 případů), následovaný infinitivem Nebýt (18 případů) a spojkou Pokud (8 případů). V devíti případech konstrukce nebyla přeložena. 

V následující tabulce se odráží frekvence výskytu infinitivů konkrétních sloves ve spojení s předložkou de. Pracovali jsme s celkovým počtem případů, tedy i s valenčními infinitivy, které ale konečný výsledek nijak neovlivnily.

Tabulka 10      
Sloveso Počet výskytů % z celkového počtu infinitivů Počet výskytů CREA
ser 40 40,4 499
estar 5 5,1 37
saber 4 4 13
tener 3 3 27
poder 3 3 14

Dříve než zhodnotíme výskyt výše uvedených sloves, je na místě zmínit konkrétně případ slovesa haber. Předložka de, jak víme, může být doprovázena složeným infinitivem, vyjadřujíc tak podmínku minulou. Na korpusu jsme se setkali se spojením De+haber+participium celkem 41krát. Sloveso haber však za těchto podmínek považujeme za pomocné, do statistiky zahrnujeme pouze významová slovesa. Absolutně nejčastěji se setkáváme se slovesem ser (případně s tvarem haber sido), a to jak na InterCorpu, tak na CREA. Frekvence ostatních uvedených sloves je v porovnání s tímto slovesem zanedbatelná. 

Konstrukce De+infinitiv obvykle nabývá dvou hlavních příslovečných významů: podmínky a příčiny.  

Tabulka 11    
Význam infinitivu Počet případů %
Podmínka 79 91,9
Příčina 6 7
Účel 1 1,1

Z našich 86 zkoumaných případů celých 79 neslo význam podmínky. Procentuálně tedy odpovídá podmínkovému významu této konstrukce téměř 92% případů. O podmínku minulou se jednalo v 52%. Dalších 7% představuje kauzální význam zastoupený 6 případy. S účelovým významem, pro tuto konstrukci velmi neobvyklým, jsme se setkali v jednom případě: u záporu v kombinaci se slovesem tener.[16]

 

6. Con + infinitiv

Předložka con, následována infinitivem, může být nositelem podmínkového, přípustkového, kauzálního anebo modálního významu. S touto infinitivní konstrukcí se setkáme častěji v psané formě jazyka. 

Konstrukce Con+infinitivo ve významu podmínky může být doprovázena, na rozdíl od De+infinitivo, spojkou que a osobní formou slovesa v subjunktivu.  K tomu dochází obvykle v případě, že se podmět hlavní věty neshoduje s podmětem věty vedlejší. 

Con entristecerte y llorar, no ganarás nada.

Con que te entriztezcas y llores, tu bebé no ganará nada

Abychom mohli konstrukci interpretovat podmínkově, sloveso v apodozi musí být vyjádřeno buď budoucím časem, anebo kondicionálem. 

Con hacer las cosas a la brava, no ganaste nada. (Porque hiciste las cosas a la brava…)

Con hacer las cosas a la brava, no ganarás nada. (Si haces las cosas a la brava…) 

Vztahuje-li se konstrukce Con+infinitiv k ději v minulosti, vždy je vykládána jako příčinná. V důsledku toho považujeme použití složeného infinitivu ve významu podmínky za nemístné, neboť perfektivní aspekt této slovesné formy předpokládá vyjádření minulosti.[17]  

*Con haber hecho las cosas a la brava, no habrías ganado nada

Přestože lze v hlavní větě použít kondicionál, konstrukce Con+infinitiv pro význam možné (potenciální) podmínky není právě nejvhodnější. V případě konstrukce De+infinitiv, kterou jsme se zabývali na předchozích řádcích, tomu bylo naopak. Všeobecně je zastáván názor, že mezi těmito dvěma konstrukcemi existuje určitý typ komplementární distribuce (vztahující se k otázce podmínky).[18]

??Con hacer las cosas a la brava, no ganarías nada.

De hacer las cosas a la brava, no ganarías nada.

??Con estudiar más, podrías aprobar

De estudiar más, podrías aprobar. 

Předložka con ve spojení s infinitivem je jedna z mála, jež mohou nabývat přípustkového významu. 

Con ser tan ricos, viven miserablemente.

En Madrid, con ser la capital, nadie ha hecho nada. 

Jak vyplývá z příkladů, přípustkové protaze vyjadřují skutečná fakta (ne domněnky) ve vztahu

ke slovesné formě v přítomném čase v apodozi. Chceme-li vyjádřit předčasnost vůči obsahu vyjádřenému v hlavní větě, lze použít infinitivu složeného. 

Con haber sido importante la pérdida de dinero por las dichosas huelgas, ahora lo es más la de tiempo, pues no veo ningún interés en llegar a un acuerdo. 

K významové dvojznačnosti dochází v případech, kdy se věta vztahuje do budoucnosti. V tom případě konstrukci interpretujeme buď jako podmínku, anebo jako přípustku, a to v závislosti na kontextu situace.[19]  

Stejně jako je konstrukce Con+infinitiv nevhodná pro vyjádření hypotetické podmínky (s kondicionálem v hlavní větě), u teoretické přípustky je tomu tak také.   

?? Con tocarme la lotería, no saldría de apuros. (Aunque me tocara la lotería, no saldría...) 

V mluvené formě jazyka se však mnohem častěji setkáme s přípustkovým spojovacím výrazem con todo+ infinitiv či jeho obměnou con+ infinitiv... y todo.[20] 

Con todo y ser pobre, hacemos por la enferma cuanto podemos.

Con ser español y todo, no entiende a Góngora. 

Příslovečná konstrukce Con+infinitiv v protazi, zdá se, není úplně běžná. Na celý korpus připadá pouze 6 případů, z nichž jeden je valenčního charakteru; vztahuje se ke slovesu bastar. Získaná data i přes jejich omezený objem zhodnotíme, je ale potřeba jej zohlednit a konečné výsledky brát s rezervou. 

V otázce rozdělení českých ekvivalentů na základě překladu příkladů ve španělské části vykazuje konstrukce Con+infinitiv následující:

Tabulka 12    
Český ekvivalent Počet výskytů %
Hlavní věta 0 0
Vedlejší věta 2 40
Větný člen 1 20
Jiný způsob 2 40

Vedlejší věta byla zaznamenána ve 2 případech, vždy uvozená spojkou když, větný člen pouze jednou. K jinému způsobu překladu podotkněme, že v jednom případě nebylo možné dohledat daný úsek v češtině, jelikož si paralelní verze navzájem neodpovídaly.

Předložka con se v protazi objevila společně s těmito infinitivy:

Tabulka 13    
Sloveso Počet výskytů Počet výskytů CREA
decir 4 89
disculpar 1 0
perder 1 0

Sloveso decir figurovalo ve 4 případech, u 3 z nich v kombinaci s pádovým zájmenem te. Zároveň jsme jej dohledali 89krát na korpusu Španělské královské akademie, oproti slovesům disculpar a perder, která se ve spojení s con na začátku věty vůbec nevyskytovala. V případě perder se jednalo o valenční infinitiv vyžadovaný verbem bastar (Con perder el trono bastaba.) 

Dle teorie nabývá studovaná konstrukce nejčastěji významu podmínky, kterému sekundují přípustka a příčina. Výjimečně se setkáváme s modálním významem. Na korpusu jsme získali následující informace:

Tabulka 14    
Význam infinitivu Počet případů %
Podmínka 4 80
Přípustka 1 20

S podmínkou jsme se setkali čtyřikrát, předložku vždy doplnilo sloveso decir. Význam přípustky byl reprezentován pouze jedním případem, a to slovesem disculpar. S ostatními výše uvedenými významy jsme se na korpusu nesetkali.  

 

7. Por + infinitiv

V rámci kauzálních infinitivních vazeb je předložka por využívána nejčastěji a jednou z jejích charakteristických vlastností je její významová takřka výlučnost. Za jistých okolností může také vyjadřovat účel. Jedná se o zanedbatelné procento případů, které jsou však v dnešní španělštině gramaticky přípustné a předložku por lze v těchto případech volně nahradit předložkou para.  

Caminaba de puntillas por no despertar a los niños.

Es capaz de cualquier cosa por conseguir un empleo. 

Reálný a prospektivní vztah příčiny k hlaví větě se, na rozdíl od účelu, promítá na použití indikativu. Jedním z hlavních znaků je označení předčasnosti vůči hlavní větě, a tudíž lze předložku kombinovat se složeným infinitivem. 

¿Desde cuándo alguien necesta pedir perdón por televisión por  haberse divorciado? 

Otázka použití por a para (a důsledné rozlišení kauzálních a účelových významů) představuje obecně komplexnější problém a jeho podrobnější zkoumání není cílem tohoto článku. Zjednodušeně bychom mohli shrnout tuto problematiku následovně: jak por, tak para, mohou ve spojení s infinitivem vyjadřovat účel. Příčina jejich alternace je sémantického charakteru. Příčina implikuje jisté „před“, účel „po“. Konatel může interpretovat činnost jako „důvod“ či jako „podnět“.[21] 

Konstrukce Por+infinitiv v protazi se na paralelním korpusu vyskytovala celkem v 52 případech, které nám poslouží pro tuto studii. S negací jsme se setkali u 9 případů, jež představují téměř jednu pětinu celkového výskytu. Z teoretické části věnované této konstrukci víme, že připouští složený infinitiv. S ním jsme se setkali v 7 případech. 

V následující tabulce se odráží rozdělení českých ekvivalentů na základě překladu příkladů ve španělské části.

Tabulka 15    
Český ekvivalent Počet výskytů %
Hlavní věta 10 19,3
Vedlejší věta 25 48
Přechodník 0 0
Větný člen 13 25
Jiný způsob 4 7,7

Z tabulky jasně vyplývá, že nejčastějším českým ekvivalentem je vedlejší věta, která je použita v 48% všech případů. Vedlejší věty bývají obvykle uvozeny spojkami jako Jelikož, Protože, Aby, Kvůli, ačkoli nejčastěji se setkáváme s výrazem Za to, že.[22]  Druhá nejčastější forma překladu je použití větného členu, stejně jako v případě ostatních již analyzovaných konstrukcí. Je zajímavé, že v poměru použití četnosti větného členu a nahrazení infinitivní konstrukce hlavní větou není nijak velký rozdíl, jedná se o necelých 6%. 6 případů z celkových 52 považujeme za lexikalizované, jedná se o konstrukci Por no hablar, která je do češtiny překládána buď jako Nemluvě o… (větný člen) či jako A to ani nemluvím o… (vedlejší věta). Přechodník jsme opět nezaznamenali, ve 4 případech nebyla konstrukce přeložena. 

V následující tabulce se odráží frekvence výskytu infinitivů konkrétních sloves ve spojení s předložkou por.

Tabulka 16      
Sloveso Počet výskytů % z celkového počtu infinitivů Počet výskytů CREA
ser 12 23,1 283
hablar 6 11,5 75
decir 4 7,7 35
dar 2 3,8 12
pasar 2 3,8 4

V tabulce uvádíme slovesa vyskytující se v dané konstrukci více než jednou, přičemž nejčastěji se s předložkou por pojí sloveso ser, ať už v infinitivu jednoduchém či ve složené formě. Následuje sloveso hablar, resp. do velké míry lexikalizovaná konstrukce Por no hablar a poté sloveso decir. Korpus CREA závěry získané na InterCorpu plně podporuje, přestože se v případě studované konstrukce jedná o poměrně malý objem dat. 

Z významového hlediska je konstrukce Por+infinitiv téměř jednoznačná, dle teorie naprosto převažuje kauzální význam. Ukažme si na výsledcích, je-li tomu opravdu tak.

Tabulka 17    
Význam infinitivu Počet případů %
Příčina 41 89,1
Účel 4 8,7
Podmínka 1 2,2

Z analýzy jsme vyloučili lexikalizovanou konstrukci Por no hablar, celkový počet zkoumaných případů je tedy 46. Téměř 90% významově odpovídá příčině. Infinitivní vazba uvozená předložkou por vyjadřující účel se na samém začátku věty obvykle nevyskytuje. Na našem korpusu jsme se s ní setkali čtyřikrát, pokaždé v kombinaci s jiným slovesem (parafrasear, pasar, joder, dar). V několika případech, konkrétně ve spojení se slovesem decir, mohlo dojít na základě českého překladu k jistým nejasnostem co do významu (rozpor účel-příčina). V otázce určování typu infinitivní konstrukce jsme se však řídili pouze španělským originálem a český překlad nezohledňovali právě proto, aby neovlivňoval konečné výsledky. V jednom případě jsme se také setkali s podmínkou, jež není v kombinaci s předložkou por standardním významem.[23]

 

8. Para + infinitiv

Infinitivní konstrukce para+infinitiv nese bezpochyby jeden primární význam: účelový. Není však jediný, za daných okolností může tato předložka ve spojení s infinitivem vyjádřit též přípustku, důsledek i podmínku.  

Tato konstrukce se může pojit s infinitivem jakéhokoli typu slovesa a nepředstavuje žádná omezení co do umístění konstrukce vůči hlavní větě. Z gramatického hlediska nelze ani vyloučit možnost vložení příslovce mezi předložku a infinitiv, což ji odlišuje od jiných účelových infinitivních vazeb (např a+infinitiv, por+infinitiv).  

Voy a comprar para después recogerte a las ocho. 

Jak jsme uvedli, předložkou para v kombinaci s infinitivem můžeme vyjádřit přípustku. Ta se ovšem vždy musí vztahovat k minulosti či přítomnosti. 

Para haber estado en la playa tanto tiempo, no se puso muy moreno.

Para ser hoy fiesta, no hay mucho tráfico en la carretera.

Para ser mañana fiesta, no habrá mucho tráfico en la carretera. (není přípustka) 

Předložka para sama o sobě nemá přípustkový význam a infinitivní vazba obvykle předchází hlavní větě. U té se velmi často setkáme s kvantifikátorem muy/mucho, jak ostatně vidíme na výše uvedených příkladech. V určitých případech můžeme jednu a též větu interpretovat jak přípustkově, tak důsledkově. Pak záleží na intonaci mluvčího a celkovém kontextu. Přípustkové vazby také mohou předcházet hlavní větě, důsledkové nikoli. 

Para estar embarazada, Julia trabaja demasiado.

*Para pensar en estas cosas, no tiene tiempo. 

Závěrem zmíníme, že přípustkové konstrukce, na rozdíl od těch důsledkových, připouští infinitiv složený.  

Julia se conserva muy bien para haber tenido tantos hijos.

*No tuvo valor para haber admitido su error. 

Existují též konstrukce, jejich význam má nejblíže k podmínce: Tú ves visiones, chico, para decir que soy guapa. Ty jsou úzce spjaty s takzvanými periferními infinitivy, tedy konstrukcemi paratentického charakteru, obvykle lexikalizovanými, které dávají důraz spíše na formu nez významový obsah. 

Para ser sincero, esto no hay quien lo aguante. (Si soy sincero, ...) 

Konstrukce Para+infinitiv se na paralelním korpusu vyskytla celkem v 967 případech, z nichž 36 se nacházelo v záporu. Přestože může být předložka para v určitých významech následována složeným infinitivem, na korpusu jsme se s žádným případem nesetkali.  Poměrně často byl však infinitiv doprovázen pádovým zájmenem.  

Podívejme se na rozdělení českých ekvivalentů na základě překladu příkladů ve španělské části.

Tabulka 18    
Český ekvivalent Počet výskytů %
Hlavní věta 24 2,5
Vedlejší věta 582 60,2
Přechodník 0 0
Větný člen 278 28,7
Jiný způsob 83 8,6

Z tabulky jasně vyplývá, že nejčastějšími českými ekvivalenty jsou, ostatně jako u ostatních analyzovaných konstrukcí, vedlejší věta a větný člen. V součtu představují téměř 90% všech případů. Sama věta vedlejší je použita ve více než 60% všech případů. Jelikož se jedná o nejčastější ekvivalent této konstrukce a objem zkoumaných dat byl v porovnání s ostatními konstrukcemi podstatně větší[24], zaměříme se také na jednotlivé spojovací výrazy uvozující vedlejší věty.

Tabulka 19    
Spojovací výraz Počet výskytů %
Aby 455 78,2
 -li 61 10,5
Když 8 1,4
Pokud 8 1,4
Na to, že 3 0,5

U českých ekvivalentů vyjádřených vedlejší větou absolutně převládá spojka Aby, která se objevuje u 78,2% případů všech podřadicích vět. Jelikož se jedná o nejčastěji užívanou spojku vyjadřující účel, výsledek není nijak překvapující. Následující spojovací výrazy, s výjimkou posledního, obvykle uvozují podmínkové vedlejší věty. Jejich zastoupení se v součtu rovnalo více než 13%. Poslední zde uvedený spojovací výraz se v korpusu objevil celkem třikrát, uvozujíc vedlejší větu přípustkovou. Dohromady tyto 4 spojovací výrazy představují 92%.   

Hlavní věta jako ekvivalent české verze se v korpusu vyskytovala vzhledem k objemu dat minimálně. Častěji jsme se setkali s jinou formou překladu dané konstrukce či jejím úplným vypuštěním. Toto souvisí hlavně s poměrně lexikalizovaným Para empezar, jež se v korpusu objevilo 49krát a do češtiny často nebylo nijak překládáno. 

V otázce frekvence použití jednotlivých sloves jsme vybrali 20 zástupců, keří se v korpusu objevili minimálně 7krát.

Tabulka 20      
Sloveso Počet výskytů % z celkového počtu infinitivů Počet výskytů CREA
ser 52 5,4 479
empezar 49 5,1 602
evitar 38 3,9 871
lograr 37 3,8 424
hacer 29 3 563
entender 25 2,6 212
tener 18 1,9 210
ver 17 1,8 172
poner 15 1,6 106
proteger(se) 15 1,6 53
dar 15 1,6 309
llegar 15 1,6 329
decir 14 1,4 41
salvar 11 1,1 75
asegurar 11 1,1 94
poder 10 1 574
acabar 9 0,9 86
mantener 7 0,7 139
ganar 7 0,7 60
hablar 7 0,7 200

Na paralelním korpusu se nejčastěji objevovalo sloveso ser, následované slovesy empezar, evitar, lograr a hacer. Ze sémantického hlediska se jedná o slovesa, jež vyjadřují schopnost či vůli konat děj, anebo naopak neuskutečnit jeho konání, a také o verba označující začátek či ukončení děje. Porovnáme-li výsledky paralelního korpusu s výsledky CREA, všimneme si, že až na určité odchylky si proporcionálně odpovídají. Jak jsme již zmínili v první případové studii, korpus CREA je mnohem obsáhlejší a proto jej můžeme považovat za relevantnější v této dílčí otázce. Přestože jsou slovesa seřazena dle frekvence výskytu na Intercorpu, můžeme usoudit, že v praxi se zcela určitě častěji setkáme s konstrukcí Para+poder než například s Para+proteger

Již víme, že infinitivní konstrukce Para+infinitiv obvykle vyjadřuje účel. Za daných okolností může být též nositelem přípustkového, důsledkového či podmínkového významu. Podívejme se na následující přehled významů všech infinitivů vyskytujících se v paralelním korpusu v protazi ve spojení s předložkou para:

Tabulka 21    
Význam infinitivu Počet případů %
Účel 773 79,9
Přípustka 28 2,9
Důsledek 0 0
"Podmínka" 85 8,8
Jiné (nepříslovečný význam) 81 8,4

Dle očekávání absolutně převažuje účelový význam konstrukce tvořící téměř 80% všech významů. S vyjádřením přípustky se setkáváme ve 2,9%. Pouze tyto dva významy byly ryze příslovečné. Jelikož jsme zkoumali konstrukci Para+infinitiv pouze v protazi, na korpusu se neobjevil žádný případ důsledkového významu. Předposlední řádek v tabulce představují nepravé věty podmínkové, ve španělské nomenklatuře nazývané falsas condicionales.[25] Na korpusu zaujímají 8,8% všech případů studované konstrukce, což je, dle našeho názoru, poměrně velké zastoupení. Poslední kategorii zastupují takzvané periferické infinitivy. Jedná se o konstrukce paratentického charakteru, velmi často lexikalizované, jejichž role je ve větě spíše formální nežli významová.[26] Řadíme sem spojení Para empezar, objevující se v korpusu 49krát, stejně jako určité případy konstrukce Para ser+adjektivum.[27]

 

9. Závěry

Cílem tohoto článku byla analýza infinitivních konstrukcí v protazi, konkrétně frekvence kondenzorů ve španělštině ve spojení s předložkami al, a, de, con, por a para, jejich ekvivalenty v češtině a proporce různých adverbiálních významů v každé konstrukci. Dle očekávání byla v češtině nejčastějším ekvivalentem španělských infinitivních konstrukcí vedlejší věta, následována větným členem. U konstrukcí Al+infinitiv a Para+infinitiv jsme využili většího množství informací získaných na korpusu a zaměřili se také na výskyt konkrétních spojovacích výrazů v češtině, jež vedlejší větu uvozovaly. Převaha spojky Když v případě překladu Al+infinitiv a spojky Aby u Para+infinitiv není, vzhledem k hlavním významům daných konstrukcí, překvapivá. S přechodníkem jsme se setkali naprosto minimálně a to pouze u první studované konstrukce. V otázce adverbiálních významů můžeme na základě získaných dat potvrdit, že se ve velké míře shodují s teoretickým výkladem. Naším hlavním nástrojem byl paralelní korpus Intercorp, jedinečná databáze svého druhu. I přes jeho velkou užitečnost musíme zmínit jistá úskalí, například nemožnost přímo zjistit původ příkladů. Rozhodli jsme se pracovat se všemi texty v českém a španělském jazyce, včetně děl přeložených z třetího jazyka. Z tohoto důvodu se domníváme, že příčina odchylek od teorie u několika případů v otázce významu spočívá v chybném překladu. Lexikalizované infinitivní konstrukce, které nejsou nositeli příslovečného významu, ovlivnily ve větší či menší míře výsledky týkající se významu.
 

Bibliografie

 

Bosque, Ignacio – Demonte, Violeta (1999), Gramática descriptiva de la lengua española. Madrid: Espasa Calpe.

Čermák, <> Petr (2009), Tipología del español actual a la luz de la teoría de Vladimír Skalička. Praha: Karolinum.

Flamenco García, Luis (1999), «Las construcciones concesivas y adversativas». In Bosque, Ignacio – Demonte, Violeta. Gramática descriptiva de la lengua española Madrid: Espasa Calpe, ss. 3805-3878.

Galán Rodríguez, Carmen (1999), «La subordinación causal y final». In Bosque, Ignacio – Demonte, Violeta. Gramática descriptiva de la lengua española, Madrid: Espasa Calpe, 1999, ss. 3597-3642.

García Fernández, Luis (1999), «Los complementos adverbiales temporales. La subordinación temporal». In Bosque, Ignacio – Demonte, Violeta. Gramática descriptiva de la lengua española, Madrid: Espasa Calpe, 1999, ss. 3129-3208.

Hálková<>, Klára (2011), Problematika infinitivu ve španělštině. Rigorózní práce, FFUK, Ústav románských studií, Praha.

<>  Hálková, Klára (2012), «Los infinitivos adverbiales y sus significados» In Romanica Olomucensia,vol. 24, num. 1, ss. 1-12.

hernanz, María Lluisa (1999), «El infinitivo». In Bosque Ignacio - Demonte Violeta. Gramática descriptiva de la lengua española. Madrid: Espasa Calpe, ss. 2198-2356.

Montolío, Estrella (1999), «Las construcciones condicionales». In Bosque, Ignacio – Demonte, Violeta. Gramática descriptiva de la lengua española, Madrid: Espasa Calpe, ss. 3643-3737.

 
Webové stránky:

<> <http://ucnk.ff.cuni.cz/intercorp/>


 

[1] Záměrem projektu InterCorp je vytvořit s využitím dat Českého národního korpusu síť paralelních synchronních korpusů mezi velkými evropskými jazyky a češtinou. Tento projekt je v současné době realizovaný Ústavem českého národního korpusu při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Paralelní korpus InterCorp v současné době zahrnuje texty v celkovém rozsahu 44 milionů slov ve 21 jazycích. Databáze, z níž je tvořen korpus pro španělštinu, v době její konzultace čítala 82 významných beletristických děl o celkovém rozsahu 8 milionů 427 tisíc slov ve španělském jazyce, jimž paralelně odpovídalo 7 milionů 210 tisíc slov v češtině. Více informací k jednotlivým projektům na http://ucnk.ff.cuni.cz a http://www.korpus.cz/intercorp

[2] Tato kontrastivní studie vychází z autorčiny rigorózní práce s názvem Problematika infinitivu ve španělštině. Obsahově se také částečně shoduje se článkem «Los infinitivos adverbiales y sus significados», publikovaném ve španělském jazyce v odborném časopise Romanica Olomucensia (viz bibliografie). Nejedná se však o pouhý překlad do češtiny, ale o celkové rozšíření studie a prohloubení problematiky.  

[3] Cit. „Esta construcción indica simultanidad entre el tiempo del evento subordinado y el tiempo del evento principal y equivale a cuando con verbo finito.“

García Fernández, L. „Los complementos adverbiales temporales. La subordinación temporal.“ In Bosque, I. a Demonte, V. Gramática descriptiva de la lengua española, Madrid: Espasa Calpe. 1999, s. 3187.

[4] Cf. Čermák, P. Tipología del español actual a la luz de la teoría de Vladimír Skalička. Praha: Karolinum. 2009, s. 149.

[5] Cf. Íbid., s. 149.

[6] Cf. Íbid., s. 149.

[7] Cf. García Fernández, L. „Los complementos adverbiales temporales. La subordinación temporal.“ In Bosque, I. a Demonte, V. Gramática descriptiva de la lengua española, Op. cit., s. 3187.

[8] Cit. „Al+infinitivo frente a como no presenta una causa necesaria u objetiva, sino una apreciación o valoración del hablante, quien establece un desplazamiento metafórico desde el contenido ´tiempo concomitante´ de la expresión al+infinitivo hasta la relación nocional causa-efecto.“

Galán Rodríguez, C. „La subordinación causal y final.“ In Bosque, I. a Demonte, V. Gramática descriptiva de la lengua española, Madrid: Espasa Calpe. 1999, s. 3620.

[9] Cf. Čermák, P. Tipología del español actual a la luz de la teoría de Vladimír Skalička. Op. cit., s. 150.

[10]

Jakmile Kaczyński odmítl jako svého partnera Občanskou platformu, rozhodl se spojit svou menšinovou PiS s populistickou stranou Sebeobrana a nacionalistickou LPR .

=Al haber==  rechazado a la Plataforma Cívica como socio, Kaczynski decidió aliar su minoritario PiS con el populista Partido de Autodefensa y el nacionalista LPR .

Poté, co utrpěly přerušeními dodávek plynu a ropy, k nimž došlo po roztržkách mezi Ruskem a Ukrajinou a poté Běloruskem, členské státy EU konečně pochopily, že jejich přežití závisí na schopnosti diverzifikovat své energetické zdroje .

=Al haber==  sufrido interrupciones en los suministros de petróleo y gas después de las disputas entre Rusia y Ucrania y luego Bielorrusia, los miembros de la UE finalmente entendieron que su supervivencia depende de su capacidad para diversificar sus fuentes energéticas.

 

[11]

Byl připraven uznat své omyly, pokud nějaké spáchal. Zpytovat svědomí. Zaplatit za své chyby, pakliže nějaké jsou. Ale ať mu vůdce dá alespoň pět minut.

Estaba dispuesto a reconocer sus errores, si los había cometido. A hacer un examen de conciencia. A pagar sus faltas, si existían. Pero que el jefe le concediera cinco minutos, al menos.

 

[12] Cf. Hernanz, M. L. „El infinitivo.“ In Bosque, I. a Demonte, V. Gramática descriptiva de la lengua española, Op. cit., s. 2320.

[13] Cf. Íbid., s. 2320.

[14] Cf. Montolío, E. „Las construcciones condicionales.“ In Bosque, I. a Demonte, V. Gramática descriptiva de la lengua española, Madrid: Espasa Calpe. 1999, s. 3691.

[15] Cf. Hernanz, M. L. „El infinitivo.“ In Bosque, I. a Demonte, V. Gramática descriptiva de la lengua española, Op. cit., s. 2312.

[16]

Abych neměl jen jedny rozbité boty a jednu sadu prádla, kterou jsem nosil, než mi vyprali tu druhou, koupila mi matka nové oblečení a k tomu kufr velký jako katafalk, nepočítala ovšem s tím, že za příštích šest měsíců o celou píď vyrostu.

=De no tener==  sino un par de zapatos rotos y una muda de ropa que usaba mientras me lavaban la otra, mi madre me equipó de ropa nueva con un baúl del tamaño de un catafalco sin prever que en seis meses ya habría crecido una cuarta.

 

[17] Cf. Montolío, E. „Las construcciones condicionales.“ In Bosque, I. a Demonte, V. Gramática descriptiva de la lengua española, Op. cit., s. 3693.

[18] Cf. Montolío, E. „Las construcciones condicionales.“ In Bosque, I. a Demonte, V. Gramática descriptiva de la lengua española, Op. cit., s. 3693.

[19] Cf. Flamenco García, L. „Las construcciones concesivas y adversativas.“ In Bosque, I. a Demonte, V. Gramática descriptiva de la lengua española, Op. cit., s. 3852.

[20] Cf. Hernanz, M. L. „El infinitivo.“ In Bosque, I. a Demonte, V. Gramática descriptiva de la lengua española, Op. cit., s. 2324.

[21] Cf. „Aunque por y para seguidos de infinitivo pueden expresar finalidad, para -como significante específico, carente de matices causales- es el término intensivo, caracterizado para manifestar dicho contenido. Por+infinitivo es el término extensivo y, por tanto, puede utilizarse en algunos contextos de manera equivalente a como se emplea para+infinitivo, sin entender por esto que la analogía semántica determine una analogía funcional, como se pretende en ocasiones. Las razones que explican la alternancia para/por son de carácter semántico: la causalidad implica un „antes“ y la finalidad „después“; el agente puede interpretar la acción como un motivo (algo por lo que actúa) o como un incentivo (algo para que actúa).

López (1970) a Keniston (1933) citováno Galán Rodríguez, C. „La subordinación causal y final.“ In Bosque, I. a Demonte, V. Gramática descriptiva de la lengua española, Op. cit., s. 3630.

[22]

Za to, že mu připomněla, že vždycky někde zůstává nějaká potopená loď, nějaký ostrov nebo ukryté kotviště, nějaké dobrodružství, nějaké místo kdesi na opačné straně moře, na rozplizlé čáře, kde se mísí sny s obzorem.

=Por recordarle==  que siempre existía un barco hundido, una isla, un refugio, una aventura, un lugar en alguna parte al otro lado del mar, en la línea difusa que mezcla los sueños con el horizonte.

 

[23]

Všechno na světě bych dal za to, kdybych ty znaky dokázal pochopit.

=Por haberlas==  podido leer hubiera dado un mundo.

 

[24] S výjimkou konstrukce Al+infinitiv, kde jsme analyzovali 1657 případů.

[25]

Chcete - li dojít naplnění, musíte být ve spojení sami se sebou .

=Para ser==  plenos, debemos estar en contacto con nosotros mismos .

 

[26] Cf. Hernanz, M. L. „El infinitivo.“ In Bosque, I. a Demonte, V. Gramática descriptiva de la lengua española, Op. cit., s. 2317.

 

[27]

Především by na sobě neměl neviditelný plášť, a Ron by tu seděl s ním.

=Para empezar== , no llevaría la capa invisible. Tendría a Ron a su lado.

 


Celá studie | Autor: PhDr. Klára Hálková | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout studii


Všechny zveřejněné texty podléhají autorskému zákonu a je ze zákona zakázáno je publikovat bez svolení jejich autora.